Příšera

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Země pod nohama začala praskat a vzdouvat se, jako by v ní bylo něco strašlivého, co vylézalo ven. Příšera tvořená z hlíny, kamenů a písku. Formovala se z puklé země a v srdcích lidí, již byli u toho, zasévala strach. Nikdo se nemohl ani pohnout, až na muže, jenž se tiše usmíval. Příšera hrozivě zařvala, otočila svůj nelítostný pohled k muži a začala se k němu blížit. Každý by utíkal, ale on ne. On jen lehce pohnul rukou, v níž cosi držel. Hůlku. Příšera už byla kousek od něj, když se najednou zastavila a začala se propadat zpátky do země. Redakční úpravy provedly Nerys Heliabel Ghostfieldová a Helenia...

Autor : dne 08/10/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Matka země

Zemská báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Vzpíná se nahoru k sídlu všech bohů. Jest korunou i základním kamenem všech domů. Života kolébkou, tichou a hebkou, a mlčky čeká, než havrani se slétnou. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.

Autor : dne 08/10/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Zahradničení

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Byl krásný, slunečný den. Na obloze se honily mráčky a větřík lehce pofukoval. Tak tedy dnes, dnes je ten pravý den. Tomášek šel pomalu do kuchyně, kde už ležela připravená mistička se semínky. Tomášek ji opatrně uchopil a zamířil na zahradu. Jenom ještě najít nějaké pěkné místečko. Aby měly kytičky dost světla a tepla. Támhle v koutku to bude hezké. Tomášek opatrně vyhrabal kolíčkem hlubokou jamku a semínka do ní opatrně položil. Teď ještě přidat trochu vody z konvičky. A opatrně hlínu zahrnout. Snad semínka neobjeví nějaký nenechavý ptáček. Tomášek zamířil domů a už se velmi těšil, až kytičky vyrostou. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/10/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

V lese

Zemská povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Chtěla od toho všeho utéct. Problémy jí poslední dobou přerůstaly přes hlavu. Už několik týdnů se neustále hádala s rodiči, se snoubencem se místo plánování svatby jen míjeli na chodbě, v práci se kazilo, co jen mohlo. Měla pocit, že jí v životě zůstala jen jediná dobrá a nezkažená věc – tenhle ranní běh. Jen když běžela, měla pocit, že se vše zase zlepší. Problémy se vzdálily, jako by od nich skutečně mohla utéct, stačilo by jen běžet dost dlouho. Ten, kdo řekl, že před problémy se nemá utíkat, ale že se jim má člověk postavit čelem, vůbec netušil, o čem mluví. Nohy ji už automaticky nesly do lesa. Jedna z mála výhod bydlení na úplném kraji města. V lese se poslední dobou cítila stále lépe. Bylo to snad jediné...

Autor : dne 08/09/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Země

Zemská báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Po zemi chodíme, na lodě se lodíme. Země je domovem naším, po ní chodíme pochodem pěším. Hlína, humus, tvorové, to nejsou rány morové. To vše je součástí země, každý pták tu pěje. Rostliny na ní rostou a na ně používáme dýku ostrou. Lesy, mýtiny, louky, brzy dostaneme potlouky. Země, to je bezva věc, ničí ji jen pitomec. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel Ghostfieldová.

Autor : dne 08/09/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Hlasy Zeme

Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Môj výcvik sa skončil. Majster vykonal posledný rituál, aby som sa stala plnohodnotnou druidkou. Do mysle mi vnikol šepot nekonečna hlasov Zeme. Šepkali mi svoje osudy, radosti aj strasti. Šepot sa zosilnil do spevu. Tá symfónia oslavovala život. Nechala som sa ňou uniesť. Tancovala som so Zemou, ako si priala. Ale ani spev sa neprestal zosilňovať, stal sa z neho krik. Všetko na Zemi vrieskalo od bolesti, zúfalstva. Zem samotná nariekala, že ju zradili jej vlastné deti – ľudstvo. Cítila som, ako mi to vrieskanie trhá srdce a poznačuje myseľ. Nenávratne ma zmenilo. Už navždy si budem želať jediné – utíšiť ju. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 08/09/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů