ŽD9 – Tulák
Drabble ve formě básně Snáší se noc a utichá lidské hemžení, zrak pozvedá vzhůru a místo snění vydává se na tajemnou pouť mezi hvězdami po nekonečnu plout, bez cíle, bez plánu. A třeba místo světel noční oblohy vidí v nich vepsané příběhy. Vidí, jak vládci dávných dob sledují svět nový mlčky, beze slov u zrodu i pádu. Hledí na hvězdy a vidí celý svět a nechce za žádnou cenu zpět do zmatku, co vládne životu, snad vítal by ticho a samotu. A tak když Betelgeuze jasně září, tulák sedí schoulený s úsměvem na tváři, a nikdo si nevšímá starého člověka, který rozluštil tajemství odvěká. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Malá komplikace
Drabble ve formě básně Mladá dívka v rozkvětu, oblékla se do šatu, vyběhla z Vysokého Zubu, tam, ke statnému dubu. Na milého zde čekala, dlouze s ním pak laškovala, odnesly to její šaty, vběhla zpátky do své chaty. Přemýšlela, jak je spravit, provětrala svůj mozkový závit, nejraděj by se vším šlehla, pomůže jí jenom jehla! V krku pocítila velký knedlík, když nabodla nohu svou na špendlík, Z nohy si ho vytáhla, mocně se s ním rozpřáhla. Dívka vzala jehlu do ruky, niť vytáhla z paruky, navlékla ji, začla šít, celé šaty zas bude mít! Později, v návalu šoku, do sebe nalila litr neznámého moku. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Nemohu to říct, promiň
Drabble ve formě básně Tak sundej své růžové brýle, teď je čas žít. Seber se, seber se, bude pak líp. Zkus žít i s tempem a zkus svůj být. Sundej ty brýle a začni v realitě žít. Myslíš si jaký jsi, jak tě mám ráda. Pleteš se, pleteš se, mám tě za kamaráda. Stále však toužím tuhle hru hrát. Chci sejmout masku, říct ti to hned, potom ti ale zničím celičký svět. Proč jsem tu masku vůbec měla, proč jsem tě raději nenáviděla? A ty mne stále chceš v náručí mít, já ale chci sama sebou být. Chci jenom žít, a sama sebou být. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – Nezdárný student
Drabble ve formě básně Večer už se vkrádá tiše, Do pokoje, dobré skrýše. Za stolem zde student sedí, Do učebnic smutně hledí. Neví, co se učit dříve, Mysl už mu zvolna dříme. Neučil se, teď to má, Zítra přijde pohroma. Test veliký má se psáti, Odpověď učiteli dáti. Kdo se pilně připravoval, Kdo jen spal a otravoval. Jak zastavit noci běh, Najednou je velký spěch. Času tok už plyne v dál, Ráno kohout přivítal. Učil se sic celou noc, Přesto neví z testu moc. Obava je veliká, Zítřek klidem zamíchá. Pětka velká, barvy rudé, Večer katastrofa bude. Otce výprask výchovný, Ucítí po další dny. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD9 – anonymní drabble
Drabble ve formě básně Autor požádal o anonymní vydání. Nejdou mi básničky, nejdou mi slova, vždycky se v nich ztratím; zase a znova. Nejdou mi myšlenky, celé to zkazím. Co s tím, ach, udělám, to vážně nevím. Viděl jsi letní noc, jak s ránem mizí? Rýmy a myšlenky jsou mi tak cizí. Zase přišlo ráno a jsem jak němá: papír celý prázdný a já nic nemám. Paní múzo, kde jsi? Kde tě mám hledat? Snad jsi v hrnku kafe, to zkusím teda. Piju ho až do dna a nic tam není. Já hloupá doufala, že se to změní. Že najdu svou múzu, co mi furt zdrhá, pořád se schovává… Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD9 – Kejklíři
Drabble ve formě básně Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, na náš kamenný hrad, za ně je prý každý rád. Přijeli tuláci, přijeli žebráci, za orvané hastroše, v kapse své bez groše. Kejklíři toulaví, nikdo je nenapraví, je to jenom fraška, jenže všichni milují šaška. Triky vlastně známé, pořád to samé, kejklířská spodina, divadlo začíná. Vy prostí šejdíři, špinaví poutníci, diváky šidíte, zisk jen vidíte. Chcete jenom jíst a dle libosti pít, práce vám nevoní, štěstěna se klaní. Ze stanů zní zpěv, dejte pozor na boží hněv! Lidi obrat touží, chudoba je souží. Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, táhněte z hradních bran, nikdo z vás není zván! Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
