DM 40 – Profesor
Tajná závislost Kolegové profesora von Draka 15. – Marek P. a slohovky Po ránu vládl ve sborovně stále ještě klid. Marek P. seděl u svého stolu a probíral se slohovými pracemi primánů. Po přečtení jedné mimořádně krátké si povzdechl a složil hlavu do dlaní, aby se vzpamatoval. „Zdravím tě, Marku. Neříkal jsem ti, že se nemáš nechat těmi dětičkami ničit?“ ozval se Daniel, když kolegu uviděl. Marek zvedl hlavu. Kupodivu se usmíval. „Mockrát. Ale tohle mne nezdeptalo. To je tak absurdní, že se musím smát.“ „Mohl bych se podívat?“ zajímal se Daniel. Marek mu beze slova podal papír. „Tajná závislost. Ty jsi jim zadal sloh ze Studenti čtou a píší noviny,...
DM 40 – Caitlin
Tajná závislost „Nechápu, jak se někomu něco takového může líbit! Taková blbost, kýč! Jaký pitomec vymyslel, že se upíři třpytí?!“ rozčilovala se dívka a její kamarádka ji pořád souhlasně přizvukovala. „Jen emočně nevyrovnaný krávy milují tu hovadinu Stmívání,“ odfrkla. Dopila kafe a rozloučila se s kamarádkou. Jen co došla do bytu, vrhla zasněný pohled na její obrovský plakát Edwarda Cullena. Vzala do ruky knížku Rozbřesk a jen se rozplývala nad tím, jak je ten upír úžasný. Ty medově bronzové vlasy a topazové oči. Ten jemně pokřivený úsměv. Chování pravého gentlemana. Vyznání lásky, které plynou z jeho úst. A jak nádherně se...
DM 40 – Janel
Tajná závislost. „Stejně nikdy nepochopím, jak můžeš být takhle vyrovnaná. Při tom všem, co se kolem děje…“ „Co se děje?“ „Eh? Kouzelníci se bouří, živnosti krachují, kdejaký maniak s hůlkou na tebe může zaútočit na ulici a máš velké štěstí, když denně nepotkáš alespoň jednoho mozkomora.. opravdu se mě ptáš, co se děje?“ „Ale ne. Musíš zůstat… nad věcí.“ Kamarádka jen zakroutila hlavou a vyrazila z kavárny ven. „Neumím to. Nechápu tě.“ Ale kdo ji vlastně chápal? Už dlouho se nikdo takový nenašel. Počkala, až zajde za roh, a pak vytáhla lahvičku uklidňovacího lektvaru. POZOR, ZPŮSOBUJE ZÁVISLOST, hlásala etiketa. Pořádně si...
DM 39 – Anseiola
Kyselá pomsta. * Vzdám se všech nadějíA volám vzdušná oblakaAť si vezmou moji dušiVe dví jí rozervou Já vím, a milujiA jsem jedináKoho to bolíA jsem jedináKomu ještě záleží A proto je má pomsta hořkosladkáŘíkáš, že jsem čarodějka, co krade srdceCo ve snech drásá naděj do krveCo chodí v tmách po mrtvoláchA proto je má pomsta hořkosladká Když zavírám dveřeA tebe už vidět nechciDaleko od tebe, daleko od nichZavírám dveře, zavírám srdce A proto je má pomsta hořkosladkáKonečně volná, já křídla složilaA proto je má pomsta...
DM 39 – Cerridwen
Kyselá pomsta. * Dala jsem mu k narozeninám citrón.Jen tak, bez zbytečných mašlí nebo přání.To měl za to. Za to všechno.A já fňukna, kvůli čemu fňukat dál?Aby mě měli všichni rádi? Aby mě všichni uznávali? Běžte se bodnout, vážení.Dávám citróny pravidelně. Občas jako odplatu, občas předem. Podobně se u toho usmívám, kysele. Jinak to neumím. Jsem navyklá na zdejší obyčeje. Kdekdo by mi to chtěl vyčítat, ale můžu za to snad? Vy jste si stvořili vlastního nepřítele!A já beztak nedokážu nenávidět. Přizpůsobit se kyselé hře…Chci čokoládu.Koupíš mi bonboniéru? Toužím po ní celým svým srdcem....
DM 39 – Profesor
Kyselá pomsta. * Přemítání cynikovo. Vždycky si říkám, jaké by to bylo. Říci pravdu. Jenom proto, abych viděla jeho tvář. Vím, že by zrudl jako zapadající slunce. Mé přiznání by vyvolalo spoustu rozpaků. Zničilo by mi kariéru na samém startu, tudíž by bylo velice nevhodné.Naštěstí mám strážce. Rozum. Jsem totiž potvora a dokážu si spočítat, co by to pro mne znamenalo, říci mu pravdu.Jak relativní je to věc. Pravda. Možná by byla smutná pro oba. Snad by plakal. Snad by mu to po létech přišlo líto. Snad.Já už opravdu nevím. Zbývá mi jen tvrdý rys kolem úst – ten, který mají jenom...