Udušené vzdušné zámky
Krátký příběh o tom, jak se člověk může snadno změnit pod vlivem prostředí, ve kterém se nachází. O tom, jak je mladý člověk snadno ovlivnitelný a jak rychle se existence vyhne kontrole, když se jí úplně poddáte. „Myslel jsem, že jsem viděl zástupce,“ se značnou úlevou poznamenal, zatímco gestem dospělých potahoval z levné, téměř vykouřené cigarety, která se stala součástí jeho večerů. Už dávno ho přestaly zajímat povinnosti studenta, omrzelo ho sebezlepšování. Pod pojmem osobní naplnění si představil plíce plné cigaretového kouře a hlavu otupělou doma ukradenou flaškou podomácku pálené vodky nebo slivovice. Opatrně vystoupila zpoza rohu, ustrašeně mrkajíc nevinně nalíčenýma očima do tmy prosvětlené pouze kousky hořících cigaret. Zdržela se na...
Popularita
Povídka je o klukovi, co přijede do Kalifornie a potká tam jednu holku. Dělá všechno pro to, aby se s ní seznámil. Dveře práskly a já zůstal stát. Dnes jsem byl domluvený s bráchou, že si zajdem na pivko. Neviděl jsem ho už nějaký ten pátek, ale když jsem teď za ním přijel, práskl mi dveřmi před nosem. Byl zase sjetej. Věděl jsem, že je to alkoholik, a dokonce i tušil, že jede na drogách, ale že nepozná vlastního bráchu?! To bylo na mě moc. Vztekle jsem kopl do nejbližší popelnice. Ujel jsem tisíc mil, jen abych zase viděl staršího bráchu, a nic z toho nemám. Doufal jsem, že si Owen uvědomí, co udělal, a přijde se omluvit, z toho důvodu jsem ještě chtěl pobýt v Kalifornii. Šel jsem na proslulou kalifornskou pláž. Slunce svítilo, lidé se koupali v moři, jezdili na...
Proměna
Povídka je o tom, jak hlavní hrdinka vzpomíná na časy, kdy se jí změnil celý život. Je to už tak dávno, ale pamatuju si každý detail z toho večera. Z večera, co mi navždy změnil život. Změnil nebo zabil, podle toho, z jakého úhlu se na to díváte. Dovolte, abych vám vyprávěla nejdůležitější a nejhorší událost v mém životě. Psal se rok 1825. Rok velkých událostí – moje matka utekla s mužem o polovinu mladším, než je ona sama. Můj otec se z toho zhroutil a stal se z něj alkoholik. A to byl teprve začátek, začal mlátit mě i mého mladšího bratra. Jednoho dne jsme s bratrem Arthurem vstali a našli ho v pracovně – mrtvého. Přestěhovali jsme se k babičce. Od té doby jsem si říkala, že s naší rodinou není něco v pořádku. A měla jsem pravdu, ale to jsem tehdy...
Věřila
Sáhla na malou krabičku ve své kapse a usmála se. V její tváři se promítalo všechno, co si stihla uvědomit během dní. Třásla se po celém těle, život v jejích zelených očích už vyhasl. Ušklíbla se sama sobě. Jak jsem mohla být tak hloupá? Vytáhla z kapsy krabičku plnou pilulek, které mají pomoci od bolesti. Na tuhle bolest nestačí jen jedna. Začalo to před půl rokem. Přes internet se jí ozval sympatický vrstevník. Adam se jmenoval. Pocházel z druhého konce republiky. Vypadal, že je v pohodě, a tak si ho bez rozpaků přidala do přátel. Hned jí napsal zprávu. Odpověděla. Působil mile. Strávila s ním tímto způsobem spoustu času. Důvěřovala mu. Časem se s ním bavila i o osobních věcech a on jí sděloval i detaily ze svého života. Mnohokrát jí pomohl. Například tehdy,...
Lord Kostlivec
Byl jednou jeden Lord Kostlivec, kterého se všichni báli. Neměl rád zlé lidi, kteří ho častovali špatnými jmény. Byl hodný kostlivec, který chtěl pomáhat lidem. Jednou se šel podívat, kde by mohl pomoct, když tu uviděl jednu matku se synem na ulici. Rychle tam běžel a zeptal se: „Nepotřebujete pomoct?“ Matka s dítětem se ulekla a začala utíkat, protože se ho bála. Lord Kostlivec byl zklamaný a chtěl s tím něco udělat. Řekl si: „Použiji nějaké kouzlo, abych se proměnil v obyčejného kouzelníka.“ Tak se také stalo. Vyvolal kouzlo a ve vzduchu se začaly tvořit malinké barevné hvězdičky, které na něj začaly padat, a Lord Kostlivec se přeměnil na člověka. Byl to silný, pohledný muž s pláštěm, který mu sahal až k patám. Šel se projít do lesa, jestli tam není nějaký...
Modrá lilie
Zamilovaná dívka, jež přišla o toho, koho milovala. Přesto naděje umírá poslední a i ona se dočkala vysvobození ze smutku. Probudila jsem se. Bylo krásné ráno ozářené ranním sluncem, které do mého pokoje pronikalo skrze zatažené záclony. Paprsky slunce dopadaly na koberec a vypadalo to doopravdy zajímavě. Rozhlédla jsem se po pokoji. Opatrně a pomalu jsem se zvedla z postele a roztáhla záclony. Okamžitě se mi do očí opřelo ostré sluneční světlo jarního slunce. Přimhouřila jsem oči a pak to uviděla. Vázu… Vázu plnou vody… Vázu, ve které se na slunci třpytily orosené květy lilie. Barva květů byla opravdu nezvyklá, protože byla modrá. Tmavě modrá, skoro totožná s barvou mích očí. Zahleděla jsem se z okna našeho domečku u lesa a usmála se při pohledu na louku před...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
