Pronásledovaná – 3. kapitola

Třetí část příběhu do Spisovatelského klání… * Kapitola 3 – Šílenství „Ty jsi se zbláznila,“ vybuchl hezoun, když mu sestra doma vypověděla všechno co měla na srdci a otočil se k její kamarádce, jako by čekal, že mu zrzka dá za pravdu. „Hele vím jak to zní, ale je to pravda,“ bránila se Petra a nespouštěla z bratra prosebné oči. „Musíš mi věřit, potřebuji pomoc!“ „Jo, to potřebuješ, nejlépe od psychiatra,“ uzavřel Lukáš a chystal se vyjít ze dveří ven. „Tak jí to dokaž,“ vyprskla Lenka zjevně znechucená krutým a odmítavým postojem svého idola. „Cože?“ zarazil se brunet a napůl se otočil zpět. „Jestli si myslíš, že Petra kecá, tak jí to dokaž. Pomoz jí s tim a dokaž, že blbne a nic se ve skutečnosti s ní ani knihou neděje,“ založila si zrzka ruce na...

Pronásledovaná – 2. kapitola

Druhá část příběhu do Spisovatelského klání… … nalistovat první kapitolu * Kapitola druhá – Pocity Dívka zděšeně vykřikla a prudce se otočila. Vytřeštěnýma hnědýma očima pátrala po setmělém pokoji za sebou. Srdce jí bušilo tak, že jí bolela hruď. Zrak jí klouzal po jednotlivých kusech dřevěného nábytku a mysl se připravovala na setkání tváří v tvář s tou děsivou bytostí, kterou kniha popsala. Ale nic se nedělo. Pokoj byl stále takový jako vždy. Knihy byly na svém místě pečlivě seřazené v knihovně, květiny tiše odpočívali na okně a polštáře se líně válely na křeslech na druhé straně konferenčního stolku. Petra se zmateně zarazila, ještě jednou se pomalu a velice pečlivě rozhlédla po pokoji od jednoho koutu k druhému a pomalu se začala uklidňovat....

Pronásledovaná – 1. kapitola

Příběh sepsaný do Spisovatelského klání… * Prolog Ještě kousek! Ještě chvíli musí vydržet! Jak jsem mohla být tak naivní, honilo se jí hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než ona. Pokud bude jen trochu pomalejší, stane se jí to osudným! Cítila, co jí pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v její hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! Jak jsem do toho mohla vůbec padnout, pomyslela si. Únava a bolest svalů jí zalézala až do morku kostí. A vtom jí to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignovala, a bylo to to poslední, co si kdy pomyslela. Kapitola první – Kniha O tři dny dříve Tmavovlasá dívka otočila poslední stránku a zaklapla knihu. Vydechla, jako by po celou dobu četby zadržovala dech. Děj jí...