Zpytlehněv Zďáblíkov

Pro Chester…

Jedna stará lampa na půdě se skvěla. Prach z ní Chester setřela, když uklidit tam chtěla. Nevěděla, že lampa ta, z kouzelných je krajů, z nebezpečných údolí plných čar a tajů. Na starou zeď za ní padl temný stín, když se prudce otočila, stál tam mocný džin. Pravil hlasem úlisným: „Chester – moje paní, splním já ti bez váhání jakékoliv přání. Kterékoliv přání, po čem touží tvé srdce, pravou lásku, slávu? Či snad radši srpce?“ Dlouho Chester přemýšlela a nakonec mocí jata džinovi si poručila bezedný zdroj zlata. I vytáhl džin měšec ze záhybů své róby, měšec, co již způsobil převelice zloby. Lepší pozor dát si měla na svá vlastní přání. Málo kdy je upřímný, kdo se vám k zemi klaní. A džin se jen zle směje, pekelník ten zrádný. Chester dluhy nadělala, však bezedný...

Autor : Zpytlehněv Zďáblíkov dne 05/07/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Erben Merlin Vodník

Ráno, raníčko panna vstala, pěkně se našminkovala. Vlasy v drdol vyčesala, krátkou sukénku si vzala. „Půjdu, matičko, trochu ven, dneska slunečný je den. Mám hodně bledá líčka, neuškodí mi sluníčka.“ „Hlavně nechoď na jezero, víš, že včera zapršelo. Bahna tam bude trochu více, zašpinila bys střevíce.“ „Nepůjdu, matko, k jezeru, včera tam viděli příšeru. Jako vodník vypadala, z šosu voda mu kapala.“ „Vidím, že rozumná jsi dcera, vážně pršelo dost včera. Projdi se pěkně středem města, tam je jistě suchá cesta.“ Je 21. století, procházky k jezeru neletí. Dcera však vidí východisko, jde se svíjet v rytmu disco. Vítězství v kategorii Umělecký počin roku 2015 v rámci Udílení novinářských...