Obrázkové drabble I. od Wenai

Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první. Bláznovství, tvé jméno jest Amélie. Když popíjíš čaj a sleduješ své děti. Šedé mezi barevnými. Ve tvé říši slunce zapadá i vychází, kdy se mu zachce a v každém okamžiku je pět hodin a podávají se sušenky. K čaji, samozřejmě. Bláznovství, tvé jméno jest Julie. Když čekáš na Pána snů, který ti daruje svobodu. A propustí tě z tvého vězení. Z cely, kde mříže jsou stromy a strop je duha, ale návštěvy jsou možné jen ve středu od jedné do tří. Bláznovství, tvé jméno je Brigita. Když stojíš inspirací umělcům. A k tělu tiskneš kousek hadru. Bláznovství tvé jméno...

DM 22 – Wenai

Život je jako bonboniera – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš. Doplněno v bonusovém kole. Ten citát jsem nikdy neměla ráda. Co to má jako znamenat: život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš? Návod na to jak se nechat zmítat osudem? No když se vám chce, tak já vám do toho kecat nebudu, ale pro mě to fakt není. K čemu by potom byly vykládací karty a křišťálové koule, no ne? Nebo se chcete nechat překvapit? Já vám to neberu, taky mám ráda překvapení, ale čeho je moc… Tenhle citát je asi teda jenom pro lidi, kteří neumějí číst. Protože když otočíte krabici, tak tam máte napsáno, co je který bonbon zač!

DM 23 – Wenai

Veni, vidi, vici. Ach, ano. Pro něj byl život jako sen. Mohl si vybírat ze zástupů dívek a také si vybíral. Jistě jí muselo dát spoustu práce se pro něj zkrášlit. To vědomí pro něj bylo přímo extází. Ale ona nebyla ničím. Stejně jako zástupy dalších. Veni, vidi, vici. A jde se dál. Na světě je přece tolik žen. Tolik jich musí ještě poznat a dobýt. Bylo to jeho POSLÁNÍ. A bral to velmi vážně i když samolibý úšklebek se už ani nepokoušel skrývat.Takové myšlenky mu běžely hlavou, když se dívka usmála, nabila pistoli, odškrtla si jeho jméno a vystřelila mu mozek.

DM 3 – Wenai

Zrada Jsem tu sám. Tak sám takovou dobu. Naposledy jsem tě viděl před třemi dny. K večeru. Pak jsi někam odešla a nechala mě tu. Jako už tolikrát. Bez jediného slova vysvětlení kam jdeš a kdy se vrátíš. Nikdy to nevím a pak se objevíš, ale je to jako kdybys tu nebyla. Jen netečně ležíš a to že ještě dýcháš poznám jen podle občasných blábolivých výkřiků.Pak se vzbudíš, tvůj pohled na mě ulpí jako dehet. Říkáš, že jsem parchant, že jsem ta nejhorší špína a že jsem ti zkazil život. A já mlčím. Vždycky mlčím.Proč jsi mě zradila, mami?

DM 2 – Wenai

A zem žila dále Srdce puklo a zemřelo. Opuštěno v celém širém světě, který se zhroutil a rozpadl na drobné bezvýznamné kousky. Vše pozbylo svůj řád. Tak nač dávat nohu před nohu, nač dýchat, sledovat let ptáků, nijak nepoznamenaných, poslouchat zpěv drozda… Srdce puklo a v okamžení je zaplavilo tisíce a tisíce drobných okvětních lístků sedmikrásek. Ale ty je nedokázaly vyléčit. Jejich letmé dotyky jen málo tišili bolest a mísily se s rudou krví. Srdce puklo, odtrženo od druhého. Už nikdy se nespojí, nedostane šanci. První rána jde nejhlouběji. Říká se… A kde nic není, ani smrt nebere. Srdce puklo. A země žije dál.