Jedenácté okénko: Nos

Nejen slovy živ jest pergamen, a tak Vám dnes vrba ve svém adventním okénku mezi sněhovými vločkami přináší skorovánoční komiks… Jeho autorkou je Wenai Lafayette. Užijte si ho!       Redakční úpravy… nebyly třeba.

Autor : dne 12/11/2018 | Z adventního kalendáře | 0 komentářů

Za sny a za růži – 3. část

Každé město v sobě skrývá pověsti a legendy. Ty se zhmotňují a nabírají podob lidí a věcí, které, když se dobře budeme koukat, můžeme vidět a potkat… „Ty… ty ses krysou stal, nebo ses už tak narodil? Tvý rodiče jsou taky… divný?“ zeptala se trochu neobratně, protože nevěděla, jak pořádně jeho změnu nazvat. „Ne,“ zavrtěl hlavou. „Naši jsou úplně normální, nemají o tomhle ani potuchy. Víš, Anastázie, to není tak úplně jistý. Je to něco, co v tobě číhá a čeká na pravou chvíli se vynořit. Je to spíš proces než nečekaná změna. Když jsem byl malej, tak se mi stávaly divný věci, možná jsem je tak trochu přivolával. Máti z toho byla teda dost na prášky, když každou chvíli vídávala krysy. Ale ne každý něco takovýho v sobě má. V Hradci nás je… sto, sto padesát, víc...

Autor : dne 07/23/2015 | Ze zámku Feérie, Za sny a za růži - D | 0 komentářů

Za sny a za růži – 2. část

Každé město v sobě skrývá pověsti a legendy. Ty se zhmotňují a nabírají podob lidí a věcí, které, když se dobře budeme koukat, můžeme vidět a potkat… „Mně včera zmizely dvě hodiny života. Michalovi se někdo pokusil přimíchat do piva sebevražedný myšlenky a Ivetce sebrali prach z vlasů. Když byla v práci.“ Anastázie vstala, poodešla od stolu za roh a zapálila si cigaretu, kterou nervózně otáčela v prstech. Byla to pravda? Nevěděla jistě. Ale Lukáš, který k ní přicházel, byl pořád stejná malá krysa jako před chvílí. A vlastně jako po celou dobu, co ho znala. Sedla si k jednomu z ostatních volných stolů a podívala se na něj. „Je to divný, Luky. Je… tohle je fakt pravda? Fakt se to děje?“ Vypadala najednou trochu zoufale, popotahujíc z cigarety a sedíc u...

Autor : dne 07/19/2015 | Ze zámku Feérie, Za sny a za růži - D | 0 komentářů

Za sny a za růži – 1. část

Každé město v sobě skrývá pověsti a legendy. Ty se zhmotňují a nabírají podob lidí a věcí, které, když se budeme dobře koukat, můžeme vidět a potkat… Na temném nebi zářily chladné ledové hvězdy. V dálce obklopena nicotou na jedné z nich byla růže. Nádherná rudá růže s trny a listím. Jen jedna jediná, moc dobře věděl, že tam je. Že čeká na něj, ale i kdyby ne, on si pro ni přijde. Protože ji musí mít. Vydává se opět na cestu, strastiplnou cestu ničím, jen aby ji našel, aby ji získal. Kolikrát už byl tak blízko, skoro cítil její vůni, ale přesto… Nebe se barvilo do ruda, pak do tyrkysové měděnky. Ztratil se, zase se ztratil. Utíkal dál po neexistujících cestách, bloudil v kruzích a vracel se po svých stopách, které už dávno zmizely. Nenašel nic… Vzbudil se...

Autor : dne 03/28/2015 | Ze zámku Feérie, Za sny a za růži - D | 0 komentářů

Obrázkové drabble III. od Wenai

Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo třetí. V časech dávnějších než můžete znát, v místech, kam lze jen ve snu zavítat. Udál se příběh, který vám chci teď vyprávět, ve světech svátků starých tisíc let. Já jsem stín ve tváři luny, tvé sny samou hrůzou plním. Ta dívka, ač dříve půvabná, zahrávala si s ohněm o svátku podzimním, kdy duše mrtvých navštěvují naši zem, kdy každá vzpomínka může změnit se v sen. Štěstí zkus, kostkou hoď, zahrajem si o život. A tak stalo se, že ta můra noční strašlivá, vzala si hlavu její a místo ní teď dýně sedí, na ramenou jejích štíhlých. Už máš strach?...

Autor : dne 01/19/2011 | Obrázkové drabble, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů