Rok v haiku

Další hromádka malebných haiku sepsaných po bobříka z pera slečny Vardy.   Leden Havraní píseň Co touhu po dálavách V srdci tvém vzbudí Únor Pod vrstvou sněhu Mrazivým tichem skrytý Život už klíčí Březen Měsíc knih, jásej Příběhů plná hlava Dětem předčítáš.   Duben Déšť umyje zem Rozkvete fialenka I čáp se vrátil  Květen Pod bílou třešní Polibek si zas dáme Čas lásky je náš  Červen Jdeš sbírat třešně Vysvědčení za jedna Mámu potěší Červenec Prázdniny jsou tu Maliny se šlehačkou Blaho největší  Srpen Voda jezerní Svým vlídným objetím Tělo ochladí   Září Zase do školy Mazáci protestují Prvňáčci září  Říjen Paroží jiskří Bitva o krásné laně Právě začala  Listopad Nastal čas čajů Šedavé mlhy studí Nakrájím zázvor  Prosinec Papír a stuhy Napětí dětí stoupá Byli...

Autor : dne 07/10/2025 | Bobřík tajemných dálek | 0 komentářů

Nedočtená knížka

Začátkem ledna jsem nastoupila na brigádu jako výpomoc do místní knihovny. Pracovaly tam dvě dámy středního věku, vedoucí Věrka a knihovnice Jarka, která mě zaučovala. Práce mě bavila a leden utekl jako voda. Vypomáhala jsem hlavně v odpoledních a večerních hodinách, kdy chodilo nejvíc čtenářů. Někdy začátkem února jsem zapisovala knížky jednomu staršímu pánovi. Zvědavě si mě prohlížel. „Hlavně si nenechte nacpat službu na čtrnáctý únor, byla by vás škoda. Jste moc milá.“ „Prosím?“ podivila jsem se. „Oni vám to neřekli že?“ pokýval vědoucně hlavou. „Co mi kdo měl říct?“ „Že každého, kdo má službu v knihovně čtrnáctého února, stihne ten večer nějaké neštěstí.“ Přestala jsem psát. Pán, vida můj zájem, pokračoval: „Trvá to už nejméně deset let. Začalo to, když...

Autor : dne 02/27/2025 | Nezařazené | 0 komentářů

Prodloužený víkend

Autobiografická povídka popisující prodloužený víkend dvou lidí, kteří se potkali a zkouší, jestli jim to spolu bude klapat a současně první ulovený bobřík pro slečnu Vardu. -*-   Způsobili to moji dva kolegové z práce, kteří si našli manželky na seznamkách. Tak dlouho do mne ryli, až jsem povolila. Slíbila jsem, že se přihlásím, vlítnu tam, popadnu první slušnější kus a zase zdrhnu. Celá akce měla trvat přesně týden. Vtrhla jsem tam přesně podle plánu. První chlápek, co napsal, chtěl půjčit prachy, druhý chtěl ode mě naplácat na holou a třetí chtěl mou fotku nahoře bez. Sundala jsem si tedy gumičku z culíku a poslala fotku ala „bratránek IT“. Zaujala mě profilová fotografie jednoho zrzavého skřítka, který měl na profilu vlastní básničku na téma: „Chtěl bych...

Autor : dne 02/20/2025 | Bobřík smíchu | 4 komentářů