VD4 – Kominík

Stoslůvka ke Škaredé středě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. Na přání autora vydáno anonymně. * Kominík vymetal další z komínů. Už byl unavený, měl jich za sebou velké množství. Potřeboval vyčistit komíny ještě v poslední ulici, aby mohl jít domů. Náhle na něj zpovzdálí někdo zavolal. Kominík se otočil – byl to jeho šéf. Kominík na něj neměl náladu, a tak se zamračil. Jenže to byla chyba – byla Škaredá středa. Šéf kominíkovi oznámil, že odteď bude tuhle ulici muset čistit každou středu, protože lidem prý jednou měsíčně čištění nestačí. Když si kominík uvědomil, co se stalo, málem omdlel. A od těch dob se každou středu mračí, protože musí vymetat špinavé a zanesené komíny na Šedivé ulici. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth...

Autor : dne 04/17/2019 | 2019 Velikonoční drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

VD3 – Zázrak uklízení

Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. Na přání autora vydáno anonymně. * Bylo žluté úterý. Malá Jana seděla v koutě a nechtěla uklízet. V bytě byl už velký nepořádek a matka, která byla po smrti svého muže na vše sama, si už nevěděla rady. Potřebovala její pomoc. Jana však stále seděla a odmítala cokoliv udělat. Matka si k ní tedy sedla a vyprávěla příběh o Ježíšově ukřižování. Jana napjatě poslouchala. Nejdříve tomu moc nerozuměla, ale postupně jí to došlo. Uvědomila si, že žili lidé, kteří zažili daleko horší věci než obyčejný úklid a ještě byli plní lásky. Rychle se tedy dala do úklidu. Matka byla šťastná a vděčně se podívala k nebi. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 04/16/2019 | 2019 Velikonoční drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

Jen jednou člověkem – 4. kapitola

Poslední část příběhu do Spisovatelského klání… * Ještě kousek! Ještě chvíli musí vydržet! Jak jsem mohl být tak slepý, honilo se mu hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než on. Pokud bude jen trochu pomalejší, stane se mu to osudným! Cítil, co ho pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v jeho hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! Jak jsem to mohl dopustit, pomyslel si. Únava a bolest svalů mu zalézala až do morku kostí. A vtom ho to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignoval, a bylo to to poslední, co si kdy pomyslel.   Alespoň se mu to tak jevilo. Po chvíli se Derrick zvednul ze země v potemnělé, vlhké kobce, z jejíhož stropu pomalu ukapávala voda. Proboha, pomyslel si Derrick, už je to tu...

Autor : dne 04/04/2019 | Jen jednou člověkem - D, 2019 Spisovatelské klání II | 0 komentářů

Jen jednou člověkem – 3. kapitola

Třetí část příběhu do Spisovatelského klání… * Dveře do malého sálu konferenční místnosti na hlavním velitelství se tiše, téměř neslyšně zavřely. Nejspíš to nikdo ani nezaregistroval; všichni účastníci Velké schůze seděli za konferenčním stolem, mlčeli a navzájem se pozorovali. Derrick měl mizernou náladu a nejraději by vůbec nic neřešil. Noční můry, které ho poslední dobou trápily, se poslední noc před Schůzí ještě zintenzivnily. Derrick nevěděl, jak dlouho spal, ale měl dojem, že minuty klidného spánku by dokázal spočítat na prstech jedné ruky. Když v místnosti trochu potemněla světla, aby se oči vrchních velitelů tolik neunavovaly, povzdechl si a psychicky se připravil na to, co mělo přijít. „Rád vás tu vidím a jsem rád, že jste dorazili včas,“ začal...

Autor : dne 03/22/2019 | Jen jednou člověkem - D, 2019 Spisovatelské klání II | 0 komentářů

Příběh z kostek: Osudná plavba – díl první

Double-drabble sepsané do druhého kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. Autorka: Effy Rogue * Probudila jsem se ve své kajutě. Až podezřele to houpalo. Doteď byla plavba klidná, naše plachetnice se jemně pohupovala po vlnách a my se nechávali unést představami o krajinách, do kterých putujeme. Vylodíme se na západním pobřeží Afriky a přejdeme celou Saharskou poušť. Bude to velké dobrodružství, kdo ví, zda to přežijeme? Možná se z hrozného horka zblázníme, začneme mít halucinace a budeme si myslet, že vidíme krásnou oázu, palmy, fontány, spoustu vody, stínů a pochutin, šťavnatá manga i hroznové víno. Přestala jsem při těch představách zcela vnímat čas. Byla jsem zpět v té neutěšené kajutě, trošku poslintaná, jak se mi sbíhaly sliny. Situace...

Autor : dne 03/18/2019 | 2020 Příběhy z kostek, Ze STOklas | 0 komentářů