DM 39 – Profesor
Kyselá pomsta. * Přemítání cynikovo. Vždycky si říkám, jaké by to bylo. Říci pravdu. Jenom proto, abych viděla jeho tvář. Vím, že by zrudl jako zapadající slunce. Mé přiznání by vyvolalo spoustu rozpaků. Zničilo by mi kariéru na samém startu, tudíž by bylo velice nevhodné.Naštěstí mám strážce. Rozum. Jsem totiž potvora a dokážu si spočítat, co by to pro mne znamenalo, říci mu pravdu.Jak relativní je to věc. Pravda. Možná by byla smutná pro oba. Snad by plakal. Snad by mu to po létech přišlo líto. Snad.Já už opravdu nevím. Zbývá mi jen tvrdý rys kolem úst – ten, který mají jenom...
DM 38 – Profesor
Hlučností ticha. Danielova siesta. Večerní slunce se pomalu klonilo k západu, zbarvujíc přitom říční břeh do měkkého odstínu červené. Daniel seděl na poloostrově oddělujícím slepé rameno, na jehož břehu tábor stál, od vlastního toku. Jeho oblíbené místo bylo od zbytku areálu oddělené houštinou olšin tvořících, jak on sám tvrdil, jeden z posledních pseudolužních lesů v kraji a úzký pruh rákosu.Několik metrů před nehybným mužem prořízlo hladinu rybí tělo ve skoku. Když se o zlomek vteřiny později ozval třesk dopadu, kantor sebou trhl. Pousmál se.Hluk působený studenty, kteří si stejně jako on užívali volný večer, pronikal clonou rákosí podivně ztlumený. Konečně měl...
DM 38 – Yasmin
Hlučností ticha. Autorka: Yasmin Mia Madisson Po té strašné autohavárii ohluchla. Vzpamatovávala se z toho dlouho. Ani né tak z toho, že ztratila sluch, jako spíš z toho, že ztratila i svou milovanou matku, kterou se nepodařilo zachránit. Její hluchota byla proti tomu banalita.Nyní nastala doba, kdy si na obě skutečnosti začínala zvykat.Do hluchoty se uzavřela. Byl to svět, který patřil jen jí. Žádné rušivé vjemy. Pokud si to sama nepřála, nikoho nevpustila dovnitř. I tak tam byl občas hluk. Tehdy, když nedokázala ovládat své myšlenky a ty začaly vířit kolem a do všeho narážet. Jediným únikem byla meditace, jen ona a plamen svíčky.
DM 37 – Yasmin
Růžové brýle. Autorka: Yasmin Mia Madisson Seděl v pohodlném křesle v elegantní ředitelně Bradavic a díval se pobaveně na rozlobený výraz ředitelky Meroniové.„Došla vám řeč?“ zeptala se ředitelka nabroušeně.„Nee. Já to všechno dohoním, paní ředitelko, nebojte se.“Nechápal, proč ho zdržuje. Proč z toho dělá takové drama? Jsou důležitější věci než je škola. Potřebuje být momentálně někde jinde. Musí trénovat. Zítra hrají proti Nebelvíru.„Zdá se mi to, nebo to vidíte příliš zjednodušeně?“ vyjela na něj. „Neprospíváte ze všech předmětů a do konce školního roku je to jen měsíc. Jestli propadnete, pane Grape, nebude žádné studium zvěromagie, ale ani žádná skvělá kariéra famrpálového...
DM 37 – Profesor
Růžové brýle. Svatý Valentýn Pátek nezačal zrovna nejlépe. Daniela bolela hlava, tudíž vrhal přes brýle vražedné pohledy na vše, co se odvážilo hlasitěji nadechnout. Navíc ve své přihrádce na dokumenty objevil podivnou obálku.„Migréna? Mám odejít?“ zeptal se opatrně Jaroslav L., který dorazil vzápětí.„Pokud nemáš na čele srdce s nápisem Miluji Tě Danieli, potom můžeš zůstat!“ vrčel kolega.„Copak?“„Tohle!“ ; Daniel vrazil Jaroslavovi list papíru.„Valentýnka?! Slečna potřebuje brýle. Slepecké,“ zašklebil se ten, když si přečetl značně neumělou báseň urážející jeho vytříbený vkus. Načež byl poctěn pohledem tak jedovatým, že by dokázal otrávit celou Prahu, Brno a ještě by zbylo na průměrnou...