Citátové drabble VIII. od Safiry
Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble VIII., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“ – Dante Alighieri. Autorka: Safira Jane Bardotová Bolí to. Hrozně moc to bolí a bude to bolet ještě hodně dlouho. Nechápu to a nechápe to ani nikdo kolem nás. Jenže ono žádné my už není. Už nikdy nebude. Nemůžu jít po ulici, abych si nevzpomněla, jak mě bral za ruku a co všechno říkal a sliboval. Jak jsme byli šťastní. Jaké jsme měli plány, co jsme si chtěli splnit. Nic z toho už není. My už nejsme. Je jen on a já. Jenže co jsem já bez něj? Jen tělo bez duše. Jakou mám budoucnost? A mám vůbec nějakou? Kolik bolesti a vzpomínek jsem schopná...
DM 39 – Yasmin
Kyselá pomsta.Autorka: Yasmin Mia Madisson * „No to snad ne?“ Tomáš bouchl do stolu, sklenice s vodou na jeho okraji se jen zapotácela. „To už je fakt vrchol!“ Právě se dozvěděl, že kluk, kterého nesnášel už od základní školy a s kterým si dělají dodnes jen samé naschvály, začal chodit s holkou, s kterou se on před týdnem rozešel. Ještě se nestačil vzpamatovat z toho nešťastného rozchodu a teď dostal tuhle zprávu. „Co si ted blbec myslí? Že může všechno?“ Právě ho totiž jeho protivník zasáhl do toho nejcitlivějšího místa. To má za to, že mu pokazil ten jeho blbej kšeft. Že se do toho pletl!
Zlatý proutek ’08
Podrobnosti k naší první výroční soutěži „Zlatý proutek“, čtěte a dozvíte se víc 😉 Možná jste se právě z „úvodky“ dozvěděli o zbrusu nové soutěži na Sub Salix, a proto spěcháte sem, dozvědět se něco více o pravidlech. Jsou v celku jednoduchá, soutěže se účastní každá povídka zveřejněná v sekci „Svitky pergamenu“ od založení stránek (tj. 9. 10. 2007) až do 1. září tohoto roku, což znamená, že pokud jste svoji povídku ještě nezveřejnili, máte k tomu právě teď jedinečnou možnost. A jak bude soutěž probíhat? 1. září se uzavírá přijímání povídek a od té doby můžete vy, čtenáři, hlasovat na hogwarts v soutěži prof. Eillen (každý může poslat svoje tři typy), za každý bude povídce připočítán hlas. Do druhého kola se dostanou povídky s...
Růže pláčí
Výsledek jedné melancholické nálady. Přivábí vás vůně, uchvátí krvavě rudý květ na dlouhém stonku, avšak má trny… Chce vás jen přilákat blíž, abyste si ji mohli beze vších obav prohlédnout. „Mami, mami,“ zanaříkalo sotva šestileté děvče a rozeběhlo se zahradou ke své matce. „Podívej!“ Ukazovala jí červenou krůpěj krve na prstu. „To ta růže!“ obvinila rudou květinu s dokonale tvarovanými listy. A v zápětí vykřikla: „Ona pláče!“ Na vrcholku listu se usadila kapka, snad to byla rosa. „Hloupost, květiny nepláčí!“ „Ale ano,“ vykřiklo děvče, „pláče, protože jsem se na ni rozzlobila,“ dodala šeptem. Růže pláčí. Smilujte se nad růžemi, ony za to nemohou. Nejsou...
1. kapitola
In Persona Když jsem psala tuhle kapitolu, tušila jsem, že nebude patřit k mým nejlepším výtvorům, už proto, že jsem kvůli zápletce musela mnoho vysvětlování nechat do dalších kapitol. Krásné shrnutí, že 🙂 Ocitla jsem se na zvláštním místě, výstižnější by bylo: padala jsem zvláštním místem, i když ani to se nedalo říct s jistotou. Jasně jsem vnímala čas, který plynul, ale prostor se stával prázdným pojmem. A pak to náhle skončilo. Pod nohama jsem opět ucítila pevnou zem. Jako když Alenka padala králičí norou. Byla moje poslední myšlenka, než se mi podlomila kolena a já přistála na tvrdé zemi. „Kde to jsem,“ zašeptala jsem tiše a rozhlédla se kolem sebe. Pohled na zalesněné kopce v ranním úsvitu se mi zdál známý – uklidňující. „Kde to...