Stará dobrá sovička

Stará dobrá sovička -*- Sovička moja milovaná, ako to mám povedať? Môj sovinec je prázdny, mohlo by sa zdať, ale v jednom tmavom kúte tróniš ty, klbko pierok uprostred tmy. Spomeniem, že vlastním iba jednu sovičku, prenechala som jej moju obľúbenú stoličku. Dostala som ju od mojej úžasnej patrónky, na ten deň mám krásne spomienky. Keď mi zaklopala zobákom na oblok, hneď som vyskočila od raňajok. Aj keď ti chýbala polovica peria, vedela som, že budeme priatelia. Napriek tvojmu výzoru a veku, domov vždy priletíš v celku, kde ťa s dobrotou v ruke čakám, tvoju starú hlávku vždy pohladkám. Prešla by som ohňom pre teba, porazila by som aj medveďa, len aby sme boli navždy spolu, ostatní nám iba závidieť...

Co je láska?

Co je to láska? -*- Krásný pocit, který hřeje, Každý každému ji přeje. Je krásné cítit motýlky v břiše, A vaše srdce není tiše. Je nádherné milovat, Hlavně když víte, že to někdo bude opětovat. Je krásná a nezapomenutelná, Ale může být i pořádně bolestivá. Občas si člověk nevybere jak dopadne, A občas se z toho ani neprobere. Jako třešně na plánem stromě, Může být i láska planá ve mně. Bolí když skončí, A oči utopené v pláči. Nikdo ji nechce ztratit, Ani se před ní ztrapnit. Chcete, aby byla věčná, aby byla nekonečná. Nechcete, aby vás zranila, Nebo vás zradila. Bohužel to tak bývá, Že v jednom srdci lásky ubývá. A tak láska končí, A oba tiše pláčí. Láska je jako je jeden citát. Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš co ochutnáš. Forrest...

Pro Matýska

Pro Matýska -*- Dušík rozmilý nerozbitné staví zdi. Vždy se usmívá.

Má tajná láska

Má tajná láska -*- Když na nebi svítí hvězdičky všichni jsme takhle maličký. I já se pak s tebou cítím líp, i když ty bys mi k tomu asi píp. Valentýn je svátek lásky, proto chodím na procházky. Mám s sebou přec jen tebe, zatímco tebe láká nebe. Nejraději zpíváš do oblak, umíš lítat jako divoký drak. Jsi pták, ano, je to tak! No, a co, že se mi líbí vrabec. I kdyby se mi líbil třaskavec, každému by to mohlo být fuk. I kdyby to byl třeba jen kluk. Proto jsou tyhle řádky pro malý nožky, krátký, pro milovníka ptačího zobu, který předčí i mou sovu. Ani nedumám a napínám sluch, když přezpívá města ruch a u toho sezobne pár much. I vy přece máte lásky své, ať jsou normální či podivné. A tou mou je Vrabec Pepa, co procestoval už kus...

Musíme si jich vážit

Musíme si jich vážit Báseň pro patrony. -*- Neustále v koncích bývám, když mám otázek plnou hlavu, tak rychle sovu odesílám, nikdy s nimi nepřestanu. Patronka má odpoví, v soutěži mi napoví a když už fakt v koncích jsem, přiletí sova s návrhem; „Co takhle jít posedět, ke Třem košťatům na oběd? Beztak už máš toho moc, nabídnu ti svou pomoc :).“ Co já bych bez ní dělala? Dokáže mě uklidnit, ve všem možném poradit, dobrou náladu nastolit. Nekonečná trpělivost, to je její velká cnost, druhý by to se mnou vzdal, dveře by mi zavíral. Ona vždycky milá je, nikdy mě nezabije, i když ptám se ve dne v noci ona je ochotná mi pomoci. Co já bych bez ní dělala? Leda na hradě se ztratila, nikdy by mě nezradila, a proto ji mám tak...