Láska
Z pera anonymního autora. -*- A šel on přes hory, doly i kopce. Pro svou lásku vytrpěl by všechno, vidět jí znovu ve večerním svitu měsíce, pro to by i umřel. Kopřivy ho najednou nepálily a statečně se pral i s trním, komáři už ho pomalu jedli za živa a on, on byl plný energie. Oslepen láskou a touhou, prosekával si cestu k té, která se bez vysvětlení odstěhovala. Snad aby ho neranila, snad v tom není nic víc. Přeplavat jezero? Brodit se bažinou? Nic mu nečinilo problém. S představou, že je s ní, s dívkou jeho snů, usínal pod širákem neohrožený mladý zamilovaný...
Štědrost
Z pera anonymního autora. -*- „Jde ti to, skvělá práce!“ usmál se na spolužačku, které ještě před chvílí radil, jak správně mávnout hůlkou a vyslovit zaklínadlo.„Děkuju,“ opětovala mu zářivý úsměv. „Bez tebe by to nešlo, ty vždycky všem pomáháš, i když toho máš nad hlavu. To obdivuju a vážím si toho.“„Jo, souhlasím!“ přidal se další, Bez tebe bych určitě propadnul. Jakože totálně. Dokážeš nasměrovat a povzbudit, vůbec nešetříš milými slovy. Daleko lepší, než kdybys mi dal nějakou drahou učebnici.“„Ne, že bych na to měl prostředky,“ povzdechl si pomocník.„Ty bys taky pomáhal vším. Výrazná není jen materiální štědrost, ta tvoje je...
Naděje – Má mě rád, nemá mě rád
Z pera anonymního autora. -*- „Tohle nemá cenu.“ Zorka s povzdechem odhodila kopretinu na hromádku k ostatním. Je zázrak, že v okolí vůbec nějaké zbyly. Marika jí věnovala povzbudivý pohled. „A co ho jít zkusit oslovit?“ nadhodila kamarádka s nevinným výrazem a pohodila nenápadně hlavou směrem k hloučku chlapců, kteří opodál hráli fotbal. „Zbláznila ses?!“ vyjekla Zorka pobouřeně. Marika bezelstně pokrčila rameny. „Kopretiny tomu prdlajs rozumí,“ mudrovala, „jsou to jen kytky.“ Zorka se jí chystala odpovědět, ale najednou ji cosi kulatého praštilo do ramene. Prudce se otočila a chystala se, že si to s někým pěkně vyřídí, jenže… „Ty jsi Zorka, viď?“ Stál tam...
Láska
Z pera anonymního autora. -*- Každý má právo na lásku, i když ne každý si to myslí. Ona si to také dříve myslela. Ale co je láska? Netušila do té doby, dokud ho nepoznala. Každý den ji nosil červené růže a ona to milovala. Milovala růže, jejich vůni a jeho. Překypovala láskou k němu i když si to prvně nechtěla přiznat. Myslela si, že lásku nikdy nepozná díky tomu, co prováděla. Ale poznala a věřila, že ji jednou pozná každý. A to v jakékoliv podobě. Chtěla, aby každý člověk si našel někoho úžasného. Později si tedy uvědomila, jak je v životě důležité někoho takového...
Lakomství
Z pera anonymního autora. -*- Znával jsem dívku, která vlastnila skleník plný květin všech možných barev. Měla sestru, která jí pomáhala se o květiny starat. Teda až do chvíle, kdy vypukla ohromná hádka. Bylo tomu takto: ta první jednoduše nesnesla pomyšlení, že by měl kdokoliv stejné růže jako ona, kdežto ta druhá, jak tomu tak bývá, chtěla přesný opak. Toužila květiny rozšířit po celé zemi, aby je mohl obdivovat každý. A tak se ještě toho večera vydala na cestu pryč, s sebou vzala jediný růžový okvětní plátek a dala své sestře sbohem. Ta ji pak marně vyhlížela na prahu a nikdy svého rozhodnutí nepřestala...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
