Naděje – Má mě rád, nemá mě rád

Z pera anonymního autora. -*- „Tohle nemá cenu.“ Zorka s povzdechem odhodila kopretinu na hromádku k ostatním. Je zázrak, že v okolí vůbec nějaké zbyly. Marika jí věnovala povzbudivý pohled. „A co ho jít zkusit oslovit?“ nadhodila kamarádka s nevinným výrazem a pohodila nenápadně hlavou směrem k hloučku chlapců, kteří opodál hráli fotbal. „Zbláznila ses?!“ vyjekla Zorka pobouřeně. Marika bezelstně pokrčila rameny. „Kopretiny tomu prdlajs rozumí,“ mudrovala, „jsou to jen kytky.“ Zorka se jí chystala odpovědět, ale najednou ji cosi kulatého praštilo do ramene. Prudce se otočila a chystala se, že si to s někým pěkně vyřídí, jenže… „Ty jsi Zorka, viď?“ Stál tam...

Autor : dne 10/22/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Láska

Z pera anonymního autora. -*- Každý má právo na lásku, i když ne každý si to myslí. Ona si to také dříve myslela. Ale co je láska? Netušila do té doby, dokud ho nepoznala. Každý den ji nosil červené růže a ona to milovala. Milovala růže, jejich vůni a jeho. Překypovala láskou k němu i když si to prvně nechtěla přiznat. Myslela si, že lásku nikdy nepozná díky tomu, co prováděla. Ale poznala a věřila, že ji jednou pozná každý. A to v jakékoliv podobě. Chtěla, aby každý člověk si našel někoho úžasného. Později si tedy uvědomila, jak je v životě důležité někoho takového...

Autor : dne 10/21/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Lakomství

Z pera anonymního autora. -*- Znával jsem dívku, která vlastnila skleník plný květin všech možných barev. Měla sestru, která jí pomáhala se o květiny starat. Teda až do chvíle, kdy vypukla ohromná hádka. Bylo tomu takto: ta první jednoduše nesnesla pomyšlení, že by měl kdokoliv stejné růže jako ona, kdežto ta druhá, jak tomu tak bývá, chtěla přesný opak. Toužila květiny rozšířit po celé zemi, aby je mohl obdivovat každý. A tak se ještě toho večera vydala na cestu pryč, s sebou vzala jediný růžový okvětní plátek a dala své sestře sbohem. Ta ji pak marně vyhlížela na prahu a nikdy svého rozhodnutí nepřestala...

Autor : dne 10/18/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Trpělivost

Z pera Doe van Bos. -*- Kytku říkáš, hostinský? Co třeba takový břečťan? Uznávám, ten ledaskomu nepřijde na mysl jako první. Ale mně už kolikrát pomohl. Ne, ne jeho listy nebo tak něco. Jeho duše, jde-li to tak nazvat. Asi jako každý občas ztratím trpělivost. Začnu se vztekat a práce stojí. A v tu chvíli se zastavím, nadechnu a vzpomenu si na břečťan. Práce mu taky nejde rychle, ale nikdy se nevzdává. Cokoliv se mu postaví do cesty, to rozdrtí. Nebo alespoň přeleze. Sucho ani déšť, sekera ani rýč, nic ho nezničí. Prostě si trpělivě roste. A když to zvládne nějaká kytka, zvládnu to...

Autor : dne 10/17/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Štědrost

Z pera anonymního autora. -*- Normální den v práci, navázat květiny, barevné, nádherně, vonící, svět dělající o něco hezčí, s úsměvem na tváři poslouchat úlisné řeči zákazníků. V podvečer však všimla jsem si dívky, byla docela malá, vlastně ještě dítě. Bylo očividné, že na něco čeká. Po chvíli prošla skupinka dětí pravděpodobně ve stejném věku a doslechly se ke mě jen urážky a posměšný smích. Dívka si sedla na schody vedlejšího domu a začala brečet. Zkrátka ten, kdo měl přijít nepřišel. Ale co já s tím, můžu něco vůbec udělat? Vzala jsem květiny, navázala barevnou veselou kytici a beze slov jí ji vtiskla do...

Autor : dne 10/16/2021 | Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů