Střídmost
Z pera anonymního autora. Od malička měl problém se držet na uzdě. Jakmile se mu něco líbilo a viděl v tom byť jen nejmenší možnost využití, hned to musel mít. A nepřemýšlel nad tím, že takhle geniální mu to bude připadat maximálně týden, možná ani to ne. Poté vždy zjistil, že mu to akorát zabírá místo a uklidil to někde, odkud bylo až moc namáhavé danou věc vyndat. Vždyť si lépe poradí bez toho… Jenže toho neodrazovalo od dalších výhodných koupí, chyběla mu soudnost. A nakonec mu chyběly prostředky i na věci, které opravdu potřeboval. Přehodnotil svůj přístup a zjistil, že střídmost je...
Lakomství – Bohužel…
Z pera anonymního autora -*- „Nemáš prosím na půjčení propisku? Zrovna mi dopsala…“ „Bohužel,“ odtušila Kristýna, aniž by se na spolužačku podívala. Nenápadně přitom zasunula fialovou propisku hlouběji do penálu. Samozřejmě, že propisku měla – není přece hloupá, psal se test, tak byla pro jistotu vybavená pěti propiskami. Ale Beáta by pro ni taky nic neudělala… Stejně jako včera ta důchodkyně v krámě. U pokladny paní pochybělo pět korun, které by jí Kristýna samozřejmě půjčit mohla, jenže proč? Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, vtloukal Kristýně táta do hlavy od malička. Přežijí jen nejsilnější. Nemám, bohužel, nemohu, nezlobte se, snad jindy. To byla její...
Lakomství
Z pera anonymního autora -*- Lidé jí už nějakou dobu jen ubližovali. Kde byly ty časy, kdy si jí vážili, kdy se o ni s láskou starali a dávali si pozor, aby nestrádala? Ona pak nikdy neměla nejmenší problém jim dávat něco nazpět. S radostí jim poskytovala to nejlepší, co měla. Jenže později si jí přestali vážit, jen brali a zaměřovali se na vlastní prospěch. Dlouho to trpěla, zapřela samu sebe a dávala dál. Ale pak jí došla trpělivost a zatvrdila se, nehodlala se pro ostatní rozdávat. Přešla do druhého extrému a nic nemohlo odčinit, co jí lidé provedli. A tak se Země stala...
Naděje
Z pera anonymního autora -*- Proč zrovna dnes píšu o naději? Protože dnes jsem ji viděla během dne ve spoustě podobách. Nejprve u mých spolužáků, kteří se k ní upínali, chtěli v pondělí a v úterý zůstat doma. Snad ani nemusím psát, že jdeme do školy. Pak znovu u nich, když se doučovali ještě poslední účetní příklady či anglická ekonomická slovíčka. Ale nejvíce jsem ji obdivovala u mého přítele. Celý den jsme se spolu téměř nebavili, ale pak… Řekla jsem mu, jak se cítím a v tu chvíli si myslím, že jsem viděla snad nejtypičtější příklad naděje, tj. naději na odpuštění. Samozřejmě jsem mu...
Víra
Adventní stoslůvka z pera anonymního autora. -*- Seděla jsem na křesle u krbu, které už pro mě bylo vyhrazené, ačkoliv jsem tu nebydlela. Byla zrovna první adventní neděle, venku už se stmívalo a my jsme u nich byli na návštěvě – ostatně jako každoročně. Nadšeně jsme si s nejlepším kamarádem vyměnili pohledy, když jeho mamka obřadně přinesla věnec, následovaná svým mužem, připraveným zapálit první svíčku. U věnce strávíme příjemnou chvíli, než si naše rodina vezme vlastní svíci, kterou si od té hořící zapálí. Společně ji pak doneseme domů a budeme si užívat společný oheň. Vždy jsme věřili, že takto utužíme svá pouta a plamínek víry nás bude...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
