Nihilistická
Mezi díly k vydání se objevila i báseň od anonymního autora, která nutí k zamyšlení… -*- Odplavat, rozpustit se, zmizet pryč, daleko, do nikam a všude nebýt, nedýchat, nevnímat únavu, smutek a tu nudu a otrávenost ze sebe sama tak nudně nudná dospělá jak ten nejdelší sen a ne a ne se z něj probudit až to bolí, ta snaha o pocit že ještě žiju, o procitnutí a nikdy, už neusnout protože kdo mě probudí příště?
Sněženka různými pohledy
Jsou to první květiny, které na jaře vídáme. A každý je vidí jinak. Vy si nyní můžete přečíst šest pohledů na sněženky… Sněženka z pohledu času Sníh sotva roztál, léto se přehnalo přes ves, listy popadaly a sníh už byl zase za rohem. Rok letí rychlostí světla, úprk času je nevyhnutelný. Sníh už taje, přijde mi to jako včera, kdy napadl. Něco je ale nového. Něco se pod bílou přikrývkou skrývá. Co to tak může být? Naděje na lepší zítřky, nebo si snad sníh něco zapomněl? Den změnil se v noc a ze sněhu vykoukla květina. Krásná, bílá, natěšena ze světa. Svět se zastavil. Sněženka, krásnější než kterákoliv jiná se zrodila. A na tom jediném záleželo. Celá ves se zašla podívat na tu nádheru. Nastalo jaro. Sněženka z pohledu sněženky, aneb proč koukají dolů Zima....
Závist
Z pera anonymního autora. -*- Seděla v slzách a záviděla. Všem okolo sebe. Neviděla jejich starosti jen dokonalosti. Ostatní měli všechno snad snazší, snad jednodušší a chtěla mít stejné východisko. Tak to v životě ale není. Málem by se snad utrápila. Záviděla krásu, peníze, dobrou práci i rodinu a kamarády, protože nic z toho neměla. A pak ji ta závist vykopla. Závist umožnila to, že se stalo okolí vzorem a začala pracovat a řídit se heslem: Co nemůžeš ovlivnit neřeš, co můžeš ovlivnit a chceš, za tím si jdi. A tak začala makat, závist jí hnala dopředu a ačkoliv úspěch nepřišel hned, malé krůčky...
Píle – Hned tam budu
Z pera anonymního autora. -*- „Snad nejsi v práci?!“ uslyšel za sebou vyjeknutí. Spěšně zavřel terminál se vzdáleným přístupem a pokusil se tvářit nevinně. Na e-mail od Adama odpovím později, ta zakázka od Němců taky celkem hoří… „Jistě že ne,“ začal konejšivě, jenže ona ho prokoukla. „Slíbil jsi mi, že si dáš večer padla!“ „Hned tam budu, potřeboval jsem se jen na něco podívat,“ zalhal. Moc dobře věděl, že dřív než o půlnoci neskončí. Je to velmi důležitý projekt, šéf na něj spoléhá. Když má teď Kristýna ruku v sádře a Miloš nemocné děti, je to na mně. Miloval ji, jenže nejprve musel dokončit...
Pomluva – Oči
Z pera anonymního autora. -*- Kráčela chodbou do pavilonu B na hodinu, ale přesto si připadala jako filmová hvězda na červeném koberci. Cítila, jak se na ni upírají desítky, možná stovky očí, jak pozorují každičký její krok, propalují její záda, zátylek i temeno hlavy. „Hele, Vágnerová!“ zahulákal na ni kdosi. Táňa cítila, jak se jí hrne krev do tváří. Přidala do kroku. Za zády slyšela smích. Netušila, proč se ty dvě krávy rozhodly všude o ní rozkecat zrovna to, že má nějaký románek s jejich zeměpisářem Vágnerem. Byl to mladý fešák, ano, ale proboha – Táňa se zastavila u něj doma proto, že šel s ženou do divadla a potřebovali pohlídat děti, a zodpovědné Táni se přivýdělek prostě hodil! Když odcházela od Vágnerových, zahlédl ji Ondřej, s tím momentálně chodila...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
