Obžerství
Z pera Simelie Mallorny. -*- Ellis seděl u stolu a mastnými prsty držel v jedné ruce kuřecí stehno a v druhé klobásu. Stůl byl bohatě prostřen a Ellis nikomu nedovolil, aby se jeho jídla někdo dotknul.Jeho zvykem bylo sednout ke stolu a jíst až do té chvíle, kdy mu dech stačil. A i poté s chutí pokukoval po zbytcích na stole, které nikdo nesměl odnést, kdyby náhodou mu slehlo.Jako malé hladovějící dítě si o takových dobrotách mohl nechat jen zdát, jako dospělí se rozhodl, že si je bude užívat. Jenže netušil, že díky jeho přejídání mu Zubatá odměřuje poslední zrníčka času na...
Láska
Z pera Simelie Mallorny. -*- Každé ráno mě na stole v práci čeká rudá růže a já nemám tušení od koho by mohla být. Podle vzkazu bych něco poznat mohla, ale tajemný ctitel vždy na místě zanechá pouze květinu se srdíčkem bez jakékoliv nápovědy. Dneska již však odhalím, kdo mi je na stole nechává. Přišla jsem dříve a schovaná čekám, až on přijde. Slyším kroky, někdo se blíží. Snažím se dýchat potichu, abych se neprozradila. Opatrně vystrčím hlavu a když zahlédnu Damiena, jak pokládá na můj stůl další růži. Tak on to cítí stejně? Pomalu vycházím ze svého úkrytu a s úsměvem mu vycházím...
Podvod
Z pera Simelie Mallorny -*- „Jak jsem říkal, vylíhne se z něho Severoamerický duhový. Cena je dost velká, ale víte přeci, že tento druh je moc vzácný.“ přesvědčoval profesorku Elat překupník a profesorka plna nadšení mu předala úspory a dračí vejce si odnesla. Když přišla domů, hned se jala o vejce starat. Když však vejce bezpečně uložila, všimla si, že jeho duhová struktura je narušená a má na prstech barvu. Takhle přeci to vejce nevypadalo, když ho získala. Vzala tedy vodu a omyla šupiny na vejci, jaké bylo její překvapení, když barva šla poměrně snadno dolu. Došlo jí, že byla podvedena, nebyl to vzácný...
Štědrost
Z pera Simelie Mallorny. -*- Vítr je dnes obzvlášť nepříznivý. Navíc během chvíle začalo i pršet a tak se víc zachumlám do mého teplého kabátu a v té slotě pomalu postupuji ulicí dál. Prokřehlá, stará paní seděla opřená o zeď a skoro nevnímala své okolí. Sehnul jsem se k ní, drkotala zuby a vypadala podchlazeně. „Pojďte se mnou,“ chvíli jsem jí přemlouval, nakonec však se mnou šla zachumlaná do mého kabátu. Oba úplně mokří jsme se dostali ke mně, hned jsem začal vařit polévku, poslouchajíc přitom její příběh. Osud k ní nebyl přívětivý, rozhodnu se tedy, že se s ní podělím o vše, co mám.
Děsivý zvuk
Myslíte si, že práce v knihovně je jen nuda? Tak to vás (i bobříka strachu) vyvede slečna Simelie z omylu! -*- Abigail Lernerová léto trávila v městské knihovně na brigádě. Jako práce to moc náročné nebylo, nicméně se jednou stalo, že zůstala na tuto knihovničku sama, jelikož její kolegyně onemocněla a vedoucí ten den trávila zatopená v administrativní záplavě. Jelikož to byla malá knihovnička, nestávalo se moc často, že by někdo přišel vypůjčit si nějakou knihu. Abigail to vůbec nevadilo, sama byla knihomolem a tyto dlouhé chvíle si krátila čtením, tento den však neměla náladu cokoliv číst a tak se rozhodla, že půjde založit vrácené knihy do regálů. Nakládala tedy knihy na vozíček a rozjela se s nimi k regálům, na pomoc jí pomáhal...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
