Patronce k Vánocům
Od Simelie Mallorny pro Melisu Pestrou. -*-
Dárky nerada
Od Simelie Mallorny pro Emu Talia. -*- Milá Em, ačkoliv dárky nerada přijímáš, tenhle přijmout budeš muset, veřejně ho dostáváš a snad z těchto pár osobně věnovaných slov budeš mít radost. Krásné Vánoce ti chci popřát a plnou náruč šťastných dní, kdy nebudeš muset na koště vlézt, ale s námi v kolejce si snít. Snad i nadále se budeš mezi námi cítit šťastná a spokojená. A hlavně s námi nadále čas trávit a zlobit ve Velké síni. Než odpluje další rok, snad plno vzpomínek nastřádáme, na chvilky spolu prožité snad dlouho nezapomene. Pěkné svátky a plnou horu dárků, co potěší tě na duši a úsměv ti...
Sluníčku
Od Simelie Mallorny pro Princess Star. -*- Milá Princess, i když mudlové tě často zatěžují, pro nás si vždy úsměv najdeš a to je velmi cenná vlastnost. Svou přítomností vždy prozáříš celou kolej a každý v tvé přítomnosti rád tráví čas. Je pěkné, že po práci v Děravém kotli nemáš všech lidí plné zuby a najdeš si čas a milá slova ještě pro nás. Já osobně si toho cením a patří ti za to mé díky a přeji ti, aby ti s námi bylo stejně pěkně, jako je nám s tebou. Krásné Vánoce tobě i Cinovi, k tomu plná břicha řízků a hlavně pořádný odpočinek si...
Naděje
Adventní stoslůvka z pera Simelie Mallorny. -*- Vánoce se blížily, ale pro ní to měl být další den, jako jiný. V sirotčinci většinou dárky k Vánocům nedostávali. Ale Molly si ve svém srdíčku uchovávala naději na den, kdy se ukáže milá paní s pánem a odvedou si jí domů, aby spolu utvořili rodinu. Jak však roky ubíhali, Mollyina dětská naděje slábla a nahrazoval ji nový sen. Rodinu si přála stále, ale už nečekala, že si pro ní nějaká přijde. Jednou, až se vypracuje, si rodinu založí sama. Rodinu plnou sirotků, kteří se nikdy nebudou cítit sami. Hned se ponořila do studia, aby mohla pracovat na svém snu.
Smilstvo
Z pirátského pera Simelie Mallorny -*- Smeták Johny Brett dostal část kořisti z rány a tak se rozhodl, že se vydá mezi suchozemské krysy a vybere si tam nějakou děvečku. Chvíli sice balancoval na svých mořských nohách, ale rovnováhu mu doplnilo trochu grogu. Ušel několik sáhů od škuneru a už vcházel do krčmy. Hodil mrtvý světla kolem, hledajíc dobře rostlý děvečky, když tu k němu přišla krčmářka a vrazila mu takového lepáka, že z toho viděl poletovat lebky. „Ty cáklej otrapo! Ty máš odvahu sem ještě lízt?! Nechám tě zmrskat za to, žes mě podved s tou…“ Pozdě mu došlo, že zrovna sem opravdu chodit...