ŽD5 – Jako z obrázku
Drabble formou deníkového zápisu Milý deníčku, dneska na mě mrkl! Nemohla jsem tomu uvěřit, celá jsem zčervenala a dělala jsem, že tam vůbec nejsem. Ale když jsem se po očku koukala, mrkl na mě znova. Úplně jsem zkoprněla a nevěděla jsem, co dál. Za chvíli jsem to rozdýchala, ale celý den jsem se nemohla vůbec soustředit na práci. Jsem si opravdu jistá, že na mě dvakrát mrkl, i když je to divné. Ještě nikdy se to nestalo. Musím si dobře promyslet, jak na to reagovat. Mám ho ráda, nechci udělat ukvapené rozhodnutí. Ale asi se toho obrazu budu muset zbavit, mrkáním mi nahání hrůzu. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD4 – Vodní hrobka
Drabble v žánru hororu či thrilleru Kap, kap. Nebylo slyšet nic kromě kapání a mého dechu. Vzduch byl skoro nedýchatelný a čpěla v něm zatuchlina. V temnotě jsem uklouzla, podlaha byla nerovná a pokrýval ji dobrý centimetr vody. Stále přibývala. Stěny tvořil hladký, slizký kámen. Pomóc, vykřikla jsem, ale slova jen vibrovala v nekonečné ozvěně. Pomoc pmoc moc oc… Ke zvuku zrychleného dechu se přidal čím dál tím hlasitější a rychlejší tlukot srdce. Existuje vůbec způsob, jak se dostat ven? Kde vůbec jsem? A proč?! Kapání vody přešlo v souvislý proud. Ledová voda sahala už po kolena. Poslední, co jsem před omdlením uslyšela, byl chladný smích. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD3 – drabble od Sharlindry
Komediální drabble „Miláčku, k obědu udělám ratatouille, ano?“ „Jo, to zní dobře.“ Hmm, to bylo moc jednoduché, říkám si. Ale spokojeně krájím cuketu s lilkem a těším se. Přijde poledne, manžel sedne ke stolu a říká, že to krásně voní. Teda, to se mi snad zdá! S úsměvem mu nandám dvě naběračky a podám krásně křupavé topinky. Dám i sobě a začnu jíst. Koukám na něj, on kouká na mě a vypadá, že čeká. „Dobrou chuť,“ říkám trochu tázavě. „Hele,“ odpoví nesměle a šklebí se, „kde máš schovaný to maso?“ „Do ratatouille se přece nedává maso, miláčku.“ „Cože?! To jsem nevěděl! Zrada!“ Redakční úpravy provedla Áine...
ŠKM – Struna z houslí
Magdaléna vzala do ruky stočený provázek z ovčích střívek. Houslová struna. Sama se samozřejmě jako správná princezna v mládí učila hrát na řadu nástrojů, ale nikdy jí to moc nešlo. Na rozdíl od její Fiony, ta se s nástrojem v ruce už snad narodila. Ve třech letech Magdalénina dcera uměla na harfu zahrát svoji oblíbenou ukolébavku, a když jí bylo pět, na flétnu zapískala snad celý učební sborník. K šestým narozeninám dostala housle. Všichni dávno věděli, že Fiona má obrovský talent. Ale s houslemi to bylo jiné. Bylo to těžké popsat, ale zdálo se, že dívka a housle přestaly existovat a místo nich tam stál jeden tvor, kterého prostě nešlo rozdělit na původní části. Smyčec jako by se stal součástí Fioniny ruky a housle pod bradou držela snad jistěji, než dýchala....
ŽD2 – Pohled na Zemi
Drabble v žánru sci-fi Vznášedlo mě doneslo na Vyhlídku. Dóm tu byl vybavený tím nejkvalitnějším sklem, aby nic nekazilo výhled. Kvůli Slunci dómy běžně nebyly průhledné, lidé ani rostliny se na trvalé světlo nemohli přizpůsobit. Ale Vyhlídka byla jiná. Dokonce i trávu se tu podařilo vypěstovat v pravé zemině, díky složitému systému hnojení a zavlažování. Stát v živé trávě při pohledu na Zemi a hvězdy kolem bylo dokonalé. Všichni, kdo se ve městě Luna nenarodili, se sem pravidelně vraceli. Stálo to majlant, ale peníze Měsíci nikdy nechyběly, Země by bez jeho surovin nepřežila ani týden. Je dobře, že jsme pokusy o osídlení Měsíce nevzdali. Redakční úpravy provedla Áine...