ŠKM – Šnečí ulita
Zlobila se, tolik se na svou maminku zlobila! Ještě nikdy nečelila takovému ponížení, ještě nikdy netoužila se vzepřít královským tradicím s takovou vervou. Krev v žilách jí žhnula a srdce se bouřilo – vždyť takhle to přece být nemá! Mladinká Magdaléna měla krátce před osmnáctými narozeninami a měla dojem, že celý svět jí leží u nohou, jak to tak ostatně u mladých dívek, které jsou obletovány a je jim věnována spousta pozornosti, bývá. Sice byla svázána královským protokolem a celý její život se točil kolem příkazů a zákazů, ale jestli něco milovala, byla to vlna obdivu, která k ní samé mířila, když se objevila ve společnosti. Už jako malé dítě bývala středem pozornosti – dvorní dámy nad ní cukrovaly, protože měla růžové naducané tvářičky, obvykle bývala oblečená...
Halloweenské horůrky – Narcisse Cinerea
Lidé ho tolik unavovali! Jejich nesnesitelné veselí ho děsilo a smích mu trhal uši. Nikdy nepochopil, co na tolik omílaném štěstí společnost vidí a proč by vlastně měla být radost důležitá. Byl naprosto spokojený, když se kolem něj třepotala temnota jako ten nejjemnější šepot motýlích křídel. Tmavou oblohu a mračna by postavil na piedestal, kdyby ostatní nebyli tak hlasití… „Tiše, Knoflíku, máme přeci plán,“ zašeptal náš hlavní hrdina ke svému mazlíčkovi. Byl podivný; byl to nejspíš kříženec hafoně, nějakého mudlovského podvraťáka a pár dalších neidentifikovatelných zvířat. Mohlo se zdát, že je nepovedeným lektvarovým experimentem. Přišli k sobě dost náhodou. Kouzelník o něj ani v nejmenším nestál, ale zvíře se jej chytilo a odmítlo od něj odejít. Neplatil...
Sub Salix se probouzí – Narcisse Cinerea
Inu, bylo tomu tak – hradní pozemky se zdály šedé a pošmourné, načež se mocní mágové rozhodli, že je třeba je přestěhovat někam, kde se jim nebudou vyhýbat sluneční paprsky. Tato snaha byla úspěšná, leč spousta důležitých částí hradu ulehla pod sutiny, neb přesun nebyl prospěšný všemu postaršímu hradnímu kamení. Nepovšimnuta, v koutku kousek od jezera, zavalena zůstala i jedna vrba. Její kořeny neměly dostatek vláhy, usedal na ni prach rozdrcených hornin a navrch ji opustil i zájem všech, kteří pod ní čítávali. Naštěstí tomu tak nebylo do konce dní. Jednou si někdo vzpomněl, vrbu našel a vdechl do ní život.
Stromopsaní – Záhadné souvislosti
Navázáno na kapitolu od Jamese Watfara – Podivné setkání Hlas se ozýval ze studny. Blodyn rychle přiběhl a podíval se dovnitř. „Pomoc, barde, pomoc!“ naříkala ve studni Chauned. Chudák dívka byla pomuchlaná, polámaná a špinavá. „Pro Merlina, jak ses tam dostala?“ vyděšeně zaskřehotal Blodyn. „Pomohu ti, vydrž.“ Na jednu stranu si oddychl, že jeho hrozivý sen se neplní, na druhou přemýšlel, jak se mohla Chauned dostat do studny. Přihnal se zpět ke studni s žebříkem, ale tam… Ve studni jen pískala a poskakovala maličká veveruška. „Šálí mne snad zrak?“ vykulil oči na uvězněné zvíře. Vytáhnul veverku pomocí kbelíku, který byl spuštěný na dně studny, vyprostil rezavé stvoření z nádoby a veverka mu vesele vyskočila na ruku. V jejím pohledu se zračil… něco jako vděk?...
Stromopsaní – Ukulele
Navázáno na kapitolu od Marine Redwolf – Učeň. * Bard pozoroval poslední paprsky slunce, které se ztrácely za horami v dáli. Zvonky ovcí v ohradě vedle hrály, když se ukládaly ke spánku. Ozýval se zpěv posledních ptáků, kteří oznamovali, že se po celém dni lovení housenek a žížal vrací domů. Příroda žila. Bylo příjemné se do ní na chvíli vrátit. „Tady jsi,“ ozvalo se zpoza Blodyna, než do jeho zorného pole vkráčel Rupheon, „hledal jsem tě. Když jsme se domlouvali, že na mě počkáš u lesa, nemyslel jsem, že to vezmeš tak doslovně!“ „Neměj mi to za zlé, avšak myslel jsem, že nad výukou hry na loutnu vážně uvažuješ?“ tázal se bard. „Ano, jistě!“ přikývl chlapec, jako by to bylo naprosto jasné a bard byl hloupý, že se musel přesvědčovat. „Ale nevidím tvou loutnu?“...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
