Podzimní ráno od Miraell

Příspěvek do soutěže Ranní drabble. * Ranní krajinu, stále ponořenou do tmy halí něžná mlha, která skrývá mnohá tajemství. V té mlze má člověk pocit, jako by byl jediným na světě. Nebo alespoň široko daleko. Světlo vzdálené lampy se jeví pouze jako nejasný zářivý kotouč. Obloha začíná blednout, zvolna získává své světlemodré a narůžovělé odstíny. Až se nad obzor vyhoupne slunce, které se ještě snaží hřát, leč sil mu mnoho nezbývá. Mlha se zvolna rozpadá pod zlatavými slunečními paprsky odhalujícími barevnou podzimní krajinu, kterou malíř Podzim použil za plátno. Sluneční svit se převaluje přes listy stromů zbarvené do žluta, červena a odhaluje tak pravé klenoty přírody. Vydáno v původním znění bez...

Autor : dne 11/21/2018 | Ranní drabble, Ze STOklas | 0 komentářů

Radostné maličkosti

Každý čas je vhodný k radosti. Radost z maličkostí dokáže projasnit náš den. Každý východ slunce přináší novou naději. Když sluneční paprsky zahalí zem do hřejivého objetí. Bez nich by našim očím zůstalo skryto, jak jaro otevře jabloňová poupata, léto ozdobí stříbrnými jiskrami každou vlnku, podzim jedinečně zbarví každý lísteček a zimní větřík zavíří sněhovými vločkami, jako by to byla jen bělostná peříčka. Na všem, co se děje kolem nás i nám samotným, lze najít něco dobrého. Na všem. Možná, že to není vidět hned, ale pozorné oči časem vypátrají důvod k radosti. Radujte se! A projasníte den i jiným. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 11/09/2018 | Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD10 – Růže života

Drabble v žánru fantasy   „Počkej na mne,“ řekl jí Althean, než odešel z Lesa neumírajících. „Tato květina, hvězdná růže, bude žít, dokud budu živ já.“ A tak Marionell střežila růži dnem i nocí. A květina žila, dýchala, její stříbrné lístky zrcadlily světlo hvězd. A dny plynuly v týdny a týdny v měsíce. Když znovu jednoho dne přišla k růži, přímo před očima jí žilnatina okvětních plátků prokvetla karmínovou barvou. V témže okamžiku začala vadnout. Něco se mu stalo! Musí jít za ním! Nemeškala ani minutu svého nesmrtelného života. Sbalila nejnutnější a elfský les brzy nechala daleko za sebou. Tu vedle růže začala kvést sněženka. Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 11/01/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD9 – Kejklíři

Drabble ve formě básně   Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, na náš kamenný hrad, za ně je prý každý rád. Přijeli tuláci, přijeli žebráci, za orvané hastroše, v kapse své bez groše. Kejklíři toulaví, nikdo je nenapraví, je to jenom fraška, jenže všichni milují šaška. Triky vlastně známé, pořád to samé, kejklířská spodina, divadlo začíná. Vy prostí šejdíři, špinaví poutníci, diváky šidíte, zisk jen vidíte. Chcete jenom jíst a dle libosti pít, práce vám nevoní, štěstěna se klaní. Ze stanů zní zpěv, dejte pozor na boží hněv! Lidi obrat touží, chudoba je souží. Přijeli kejklíři, přijeli šejdíři, táhněte z hradních bran, nikdo z vás není zván! Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/28/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

ŽD8 – Druhorozený

Romantické drabble   Miloval ji. Miloval ji od toho okamžiku, kdy ji poprvé spatřil. A teď ji sledoval, jak tančí s jiným mužem. Odložil sklenici na stolek a odešel ze sálu. Neviděn. Neslyšen. Jak by mohl soupeřit s korunním princem? Žena po princově boku bude budoucí královnou. A on byl pouze jeho bratrem. Druhorozeným. Nepodstatným. Přitom jeho bratr si nikdy nevšiml těch jiskřiček v jejích očích, když se rozesmála. Z balkónku pozoroval, jak vyběhla s princem ruku v ruce, celá rozesmátá. Jak ji princ jemně sevřel v náručí. A pak za svitu měsíčního světla poklekl na koleno a z kapsy vyndal malou krabičku… Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/27/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů