Slunovratová povídka od Mii

Povídka z pera Mii Whitebear – příspěvek do soutěže Letní slunovrat Pod vrbou. Oheň v ohništi zvolna plápolal. Červenožluté plamínky vesele olizovaly dřívka. Zlaté světlo ozařovalo ležící postavu na zemi. Mladík, asi dvacetiletý; zrovna před chvílí se ponořil do světa snů. Ještě se mu chvějí víčka, jak nad ním spánek získává svou moc. Dnes je ta tajemná noc. Prý noc skřítků a víl. Takový nesmysl, přemítal, když usínal. Tak dlouho byl vzhůru a žádnou magickou bytost nespatřil. Hoši ve vesnici si z něj jen dělali blázny, když ho varovali před nocováním venku. Jistě, je mezi nimi nový, přistěhoval se do vesnice teprve před pár týdny. Jistě si z něj chtěli jen utahovat. Proto se bez ostychu vydal po soumraku ven. Rád v tyto skoro letní dny pozoroval noční...

Autor : dne 06/21/2018 | Pohádkové, Kolo roku, Svitky pergamenu, Ze sálu soutěží | 0 komentářů

Halloweenské horůrky – Mia Whitebear

Před chvílí procitla ze sna. Něco nebylo v pořádku. V pokoji někdo byl. Nepatrně otočila hlavu. U otevřeného okna zahlédla postavu. Zamrkala, jestli se jí to nezdá. Ne! Opravdu tam někdo byl. Bylo to však zvláštní. Postava – nebo spíš bytost, se téměř nelišila od bělostné záclony, s kterou si pohrával noční větřík. Byl to jen obrys mužské postavy. Jakoby zahalený v mlze. Přízrak se pohnul směrem k ní a ona ucítila chlad. I přes teplo v pokoji jí na holých pažích naskočila husí kůže. Zprudka se posadila. Už nevydržela ležet. Cítila se tak zranitelná. Srdce jí zběsile naráželo do prsou. Adrenalin pulsoval krevním oběhem. Už byl u ní. Chtěla vykřiknout. Hlasivky ji však odmítly poslechnout. Ten děsivý přízrak natáhl pahýl ruky. Uškrtí mě, proletělo jí hlavou. Ještě...

Autor : dne 10/31/2017 | Z večerního strašení | 0 komentářů