Nové hobby
Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Je tady víkendové ráno a jak je na nástěnce psáno, koná se dnes trénink kolejní, kde jména na zápas se zveřejní. Já o zápase zdát si jen můžu, vždy při lítání roztrhnu si blůzu, jsem totiž děsné poleno, co je napříč vzduchem meteno. Včera však přislíbila mi kapitánka, že ze mě nebude dělat jelimánka, půjčí mi totiž koště závodní, to prý mi pády na zem odškodní. V noci lehce odolávám spánku, jistě teď slíznu všechnu smetánku, už v brzkém jitru hradem kvačím a u toho chléb se salámem svačím. Hřiště je zatím pusté a prázdné, slyším jen svoje kroky rázné, usednu na koště, odrazím se hned a rázem cítím, že létání je med. Kličky, zatáčky, všechno je psina, vůbec už nevěřím, že je to dřina, famfrpál chtěla jsem hrát...
Poprvé
Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. První let. Jsem nervózní a zároveň zvědavý, jaké to bude. Ještě poslední úprava černobílého kabátku, pošťouchnout brášku vedle sebe a jde se na to. Rodiče mě vydatně podporují svými radami, co a jak. Drápky se pevně zachytím za okraj hnízda, naposled kouknu na náš těsný domov, odrazím se a frrrr. Křidélky mávám o sto šest a přicházím na to, jak to funguje. Natočím letky, zvednu hlavičku a konečně letím vstříc nebi nade mnou. Vzduch je svěží a voňavý. Sem tam zahlédnu mušku, ale nevšímám si jí. Létání je tak opojné, nemůžu se ho nabažit. Nikdy se už nechci dotknout země. Redakční úpravy provedla Helenia...
Ty potvory vám vlezou všude! od Mii
Double-drabble do soutěže A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! Vydáno v původním znění bez úprav. Sluníčko svítilo o sto šest a obloha bez mráčku přímo vybízela k procházce. Astor a Gaston si společně vyrazili ven, aby obhlédli okolí a zjistili, co je nového. Štrádovali si to bok po boku jako věrní přátelé, kterými ostatně také byli. Trávili spolu téměř každý den. Tu zvedli nožičku na patník, tu očuchali trávník, zda neodhalí ve svém rajónu nějakého cizího návštěvníka. Zrovna zabočili k místnímu parku, když zahlédli Rexe. Srst měl matnou a celý byl takový nějaký skleslý. „Čau Rexi, co je s tebou?“ spustil na něj hned Astor. „Ále, ani se neptej, Brita mě opustila.“ „Cože? Vždyť jste spolu vypadali tak šťastně,“ podivil se Gaston. „Ani mi nemluv. Já jsem šťastný...
Zrození
Zemské drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Všude je klid. Žádný zpěv ptáků. Ani bzukot pilně pracující včelky. Na stromě se nepohne ani lístek. Panuje bezvládí. A přece se něco děje. Tam, uvnitř té malé hromádky hlíny zahřáté teplým slunkem. Člověk by řekl, že je ta hrouda zeminy bez života. Ale opak je pravdou. Malý, nenápadný pohyb. Okem téměř nezaznamenatelný. Ven se z té temnoty na světlo boží dere maličká rostlinka, jejíž semínko se tu v podzemí schovalo minulý podzim. Lísteček je velký asi jako hlavička mravence. Přesto je v tom kousku organické hmoty skrytý obrovský potenciál. Potenciál překonat všechny nástrahy velkosvěta a vyrůst co nejblíže slunci. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Za hranicemi III – Záhadné setkání
Zemská povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Pokračování příběhu Za hranicemi II – Leo (živel voda). „Pracovat se živlem země není tak jednoduché jako s vodou,“ řekl Leo, když Elvíře vysvětloval, co ji čeká. „Musíš použít energii z jiného místa uvnitř sebe. Málokomu se to povede napoprvé.“ „Ani voda nebyla zrovna lehká,“ namítla Elvíra, když si vzpomněla na své peripetie s učením. „Já myslím, že jsi ji nevědomky používala už předtím. Šlo ti to totiž velice dobře, ač se ti to teď nezdá.“ „Předtím? To určitě ne,“ vrtěla dívka hlavou. „Ovládání vody nespočívá jen v naplnění poháru. Někdy stačí k vyslání energie k mrakům, když je potřeba menší přeháňka,“ mrkl Leo na děvče. „Neměli jste letos náhodou dobrou úrodu?“ Dívka na něj zůstala koukat s otevřenou pusou....