Double-drabble do soutěže A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci! Vydáno v původním znění bez úprav.
Sluníčko svítilo o sto šest a obloha bez mráčku přímo vybízela k procházce. Astor a Gaston si společně vyrazili ven, aby obhlédli okolí a zjistili, co je nového. Štrádovali si to bok po boku jako věrní přátelé, kterými ostatně také byli. Trávili spolu téměř každý den.
Tu zvedli nožičku na patník, tu očuchali trávník, zda neodhalí ve svém rajónu nějakého cizího návštěvníka. Zrovna zabočili k místnímu parku, když zahlédli Rexe. Srst měl matnou a celý byl takový nějaký skleslý.
„Čau Rexi, co je s tebou?“ spustil na něj hned Astor.
„Ále, ani se neptej, Brita mě opustila.“
„Cože? Vždyť jste spolu vypadali tak šťastně,“ podivil se Gaston.
„Ani mi nemluv. Já jsem šťastný byl.“
„Tak co se stalo?“
„Zjistila, že mám blechy. Ty potvory vám vlezou všude. Začal jsem se před ní drbat a bylo vymalováno. Je na to děsně háklivá.“
Gaston s Astorem couvli. Evidentně blechy taky neměli v lásce.
„A co takhle se vykoupat, kámo? Naznač páníčkovi, ať tě strčí do vany.“
„Do vany? Pod vodu?“ byl stále na pochybách Rex.
V tu chvíli prošla kolem Brita s novým přítelem a Rex už neváhal ani minutu a utíkal domů.
Pro krásu a lásku se holt musí někdy trpět.
Komentáře
Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!