O třech neduživých sestrách
Pohodlně se usaďte, slečna Melanie si pro vás a bobříka spánku připravila krásnou pohádku. -*- Za devatero horami a devatero řekami se rozléhalo nevelké království. Král měl tři dcery. Všechny byly milé, přívětivé a povahou se jim žádná dívka nevyrovnala. Každá měla však nějaký neduh, díky kterému se, ke královu smutku, žádnému princi nelíbila. Pizizubka, nejmladší z princezen, měla křivé zuby, a bylo jí těžko rozumět. Prostřední z nich měla jméno Neviděnka. I přes svou krásnou postavu měla velké potíže se zrakem, neviděla téměř ani na krok. Nejstarší Slýchavka zase měla problém se sluchem. Byla hluchá, a ačkoliv milovala příběhy, vždy si je mohla pouze číst. Král i královna byli velice nešťastní, že své tři dcery nedokážou...
Zimní romantika
Další z účastníků, kteří si k lovu vybral bobříka sta chvil, byla slečna Melanie Abott. -*- Bylo pozdní zimní odpoledne a já se vracela ze školy. Měla jsem všeho akorát dost! Dostala jsem pětku z matematiky, jelikož si učitelka myslela, že jsem opisovala od Terezy. Ale to ona opisovala ode mě! Neměla ani tu slušnost se mi omluvit. Cesta z kopce byla namrzlá a já velmi pospíchala. Chtěla jsem být doma a v teple. Jenže mi podklouzly boty a já tvrdě přistála na dlažbě. Rozbrečela jsem se. Už toho na mně bylo dnes moc. Jak jsem tam seděla v zimě a nadávala, najednou se přede mnou objevila natažená ruka. Byl to kluk zhruba v mém věku. Mile se na mně usmál a zvedl mě ze země. Zeptal se proč tam tak sedím jako hromádka...