ŽD7 – Vítr v bedně

Drabble formou rozhovoru   Redaktor: Pane Spejbl, pane Spejbl, jaké to bylo chytat vítr? Spejbl: No to víte, pan redaktor, chtěl jsem ho chytit do ruky, ale on mi vždycky uletěl. Redaktor: A jak jste jej teda chytil? Spejbl: Pan redaktor, nu do tašky, do tašky, ale byla děrovaná, takzvaná síťovaná. Redaktor: A máte ho tedy? Spejbl: Nu jako myslíte ten vítr? Redaktor: Nu jistě, co jiného, že jo. Spejbl: Mám, mám, ale řeknu vám, vůbec na nic mi není, odnesl jsem si ho domů, a von mi nechce foukat, podívejte na něj, na kluka paličatého. Redaktor: Aha, tak to ale asi nemáte nic. Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/22/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD2 – Krušné ráno

Drabble v žánru sci-fi   Oči se jen těžko otevírají, kde to jsem? Já přeci nemám doma bílý strop. Hlava se mi může rozskočit a jen těžko se dokážu zvednout z postele. Moje ruce, moje ruce jsou přivázané k posteli, a nohy také. Snažím se volat o pomoc, ale nemohu vydat ani hlásku, kolem mne jsou jen bílé stěny a na stropě lustr, který poblikává. Snažím se vzpomenout, co se dělo, než jsem usnul, ale nemohu si nic vybavit. Slyším podivné klapání, které je stále hlasitější a hlasitější. Mé srdce tluče jako na poplach, už je to za dveřmi. Dveře se otevírají, bože, velký mravenec! Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 10/08/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

Už je to tady

Báseň do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Už je to tady, světlo a tma. Všechno je stejné, vám se nezdá? Slunko nám zachází, přichází tma, kratičké objetí jest nádhera. Bohyně čeká, bůh přišel zas, možná jen objetí či polibku slast. Krásný je pohled na ten náš svět. Temnota halí jej, slunko je zpět. Později přichází, dříve jde spát, však temné obloze musím se smát. Mám to moc rád, ta temná rána, možná jsem podivný, možná jsem vrána. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 09/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Podzimní drabble od Marka

Drabble do soutěže Podzimní rovnodennost Pod vrbou. Podzimní rovnodennost a slunovrat, krásná doba. Tajemná to doba, který skýtá mnohá tajemství a radosti. Začíná podzim, doba mlhy a sladké plodnosti. Pokud se podíváme na pomyslný roh hojnosti, můžeme se domýšlet, co vše bychom v něm našli, mne napadají třeba jablka, ořechy, ale také víno. Nesmíme ale zapomínat na jednu věc. Nesmíme jen brát, o vše jsme se museli do této doby starat, a je také potřeba poděkovat přírodě. Vše, co nám příroda dala, jsou vzácné dary, a nesmíme je brát jako samozřejmost. Jednoho dne bychom toho mohli trpce litovat. Někdy mám pocit, že doba, kdy budeme litovat, nastává. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 09/21/2018 | Kolo roku, Ze sálu soutěží, Ze STOklas | 0 komentářů

Ohnivé blues

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Dřevo se chystá, vítr zde sílí. K čemu se schyluje za malou chvíli. Hranice stojí, smutně se dívá. Oheň se rozhoří, rodina spílá. Co se to děje, stále se ptá. Nic jsem neprovedla, nejsem ta zlá. Taková byla doba minulá. Kdy lež a pomluva všem stačila. Uhynul dobytek, čí je to práce? To bude její, všem tady zdá se. Věřili tomu, celičká vesnice. A tak již za chvíli, zaplane hranice. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Autor : dne 07/15/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů