Keša z Borové | SubSalix

ŽD1 – Co už ti nikdy neřeknu

Drabble formou dopisu Je to patnáct let. Stáli jsme před Tvým domem. Objímal jsi mě, ptal ses, jestli mi to nevadí. Jen noční temnota nás chránila před přísným pohledem mého otce stojícího nedaleko. „Nevadí, ale nejsme tu sami,“ řekla jsem a odešla. „Nevadí. Pošleme ho pryč a já zůstanu,“ chtěla jsem říci. Chtěla jsem říci víc. To, že vím, že letní noci jsou krátké. Že přelétavost nočních motýlů přináší zklamání. Že noční motýli za úsvitu zemřou. Že vzpomínky zůstanou. Teď stojím znovu u toho domu. Vzpomínky zůstaly, jen vzpomínka na krátkou letní noc není. Vím, co už Ti nikdy neřeknu: Moc mi chybíš. Redakční úpravy provedla Áine...

Co je to vzduch?

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Většina lidí o tom nepřemýšlí. Vzduch není vidět, nevnímáme jeho pohyb, prostě ho ignorujeme. Málokdo si však uvědomuje, jak rychle se vzduch pohybuje. Co by se přihodilo, kdyby se nehýbal alespoň tak rychle, jak se pohybuje Země? Co by tu zůstalo? Nic! Bratr říká, že vzduch je účinnější abrazivo, než člověk. Jen si to představme. Země se točí, vzduch se nehýbe. Jak dlouho bude trvat, než ve vesmíru zůstane místo naší krásné, modré planety malý obroušený šutr? Hloupá otázka? Možná. Ale je třeba si občas takovou položit. To proto, abychom se občas zamysleli nad zdánlivými banalitami a přestali být...