Předjarní smutek

Povedená báseň z Literárního semináře – poezie z pera Kathie Amandy Nakimur. Unavené obličeje pláčou a věří v uzdravení úsměvu, vstříc k jaru za nadějí skáčou a věří, že s jarem jim zase bude do zpěvu. Básníci s hlavou v dlaních truchlí, však slova píší, své smutky v básních si odepíšou na daních a zdají se být s jarem někdy tiší. Však jen do chvíle, kdy síly nadechnou a zjistí, že i k jaru mají smutky, že mají sil a chtějí potěchu, však kde je sen a kde jsou skutky? A tak s ledovou krůpějí v jarním tání tužby všech duší následují a mají neodkladné, sílné zdání, že s přírodou kvést potřebují. Je živo, stromoví hladí na pohled a oči sedí, zelenou se tiše opájejí a chtějí, aby jen jim patřil svět a náhody ať v jejich prospěch přícházejí. Ukolébáni šumem listí...

Autor : dne 05/27/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů

Příchod zimy

I když už zima spíše odchází, byla by škoda nezveřejnit dílko na toto téma, které bylo jedním z velmi povedených úkolů do Literárního semináře – poezie.Seděli jsme včera na sněhu. Před námi hořela svíce. Její plamen činil konec příběhu, že není podzimu již více. Vzduchem zavoněly šípky pálící se, popel špinil bělost sněhovou. Nos nám opájel pach voskovice a sžíral plody vytvořené růží šípkovou. Jiskra palící své vzpomínky však utekla a k návratu nám zbývá jenom chvilinky, kdy koruny zbarví v předzvěsti příštího slunovratu.

Autor : dne 01/18/2011 | Z křídel můr | 0 komentářů