VD3 – Není kočka jako kočka III.
Stoslůvka ke Žlutému úterý sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * U vstupních dveřích jsem pobrala několik pytlů odpadků ze svého velikonočního úklidu. Nemohla jsem to skoro unést. Žluté úterý by ze mě mělo radost. Vymetla jsem ze svého bytu veškerý nepořádek. Venku svítilo slunce a foukal ještě stále studený vítr. Litovala jsem, že jsem si nevzala sluneční brýle a vyrazila jsem do blízkého parku. Užívala jsem si paprsky slunce, které se dotýkaly mých tváří a cítila jsem tu záplavu energie, která se vlívala do mých žil. Miluji jarní dny, kdy se vše probouzí k životu. Bylo znát, že nejsem jediná, kdo se vypravil využít slunečního dne a šel do parku. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD2 – Není kočka jako kočka II.
Stoslůvka k Modrému pondělí sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Den, kdy jsem se rozhodla dojít kočičky natrhat, začal jak klasické modré pondělí. Nechtělo se mi vůbec nic. Byla jsem naprosto bez nálady a jediné, o co jsem stála, bylo proležet celý den v posteli. Věřím, že tato modrá pondělí mívá občas každý z nás. Dívala jsem se na svoje nové květované šaty přehozené před křeslo v pokoji a bylo to to jediné, co mi dnes vykouzlilo upřímný úsměv na tváři. Překonala jsem sama sebe a rozhodla se vylézt z vyhřátého pelíšku. Oblékla jsem si pohodlné oblečení a do kapsy si vzala nůžky na větvičky kočiček. Tak, jdu na to. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
VD1 – Není kočka jako kočka I.
Stoslůvka ke Květné neděli sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Slunce konečně ukázalo svoji sílu a po dlouhé zimě si opět připadám plna energie a chuti do života. Dny jsou delší a světlo nám dopřává užívat si více všeho kolem nás. Koupila jsem si včera krásné nové šaty, v kterých chci o víkendu zazářit o vynést je k takto zvláštní příležitosti, kterou sraz po osmnácti letech od základní školy určitě je. Blíží se Velikonoce, tak chci přinést každé kamarádce z dětství pár větviček kočiček, ať vneseme trochu té sváteční nálady i mezi nás. No a kombinace těch krásných, květinových šatů a kočiček snad zaručí, že v nich před všemi vykvetu. * … nalistovat pokračování Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
Příběh z kostek od Inees Rut
Příspěvek napsaný do prvního kola soutěže Hogwarts‘ Story Cubes: Příběhy z kostek. Celé tělo mě bolelo a nedokázala jsem otevřít svá ztěžklá víčka. Dopadla jsem na tvrdou zem a cítila, jak mezi mými prsty proklouzávají zrnka písku a několik z nich se zaseklo pod mým snubním prstenem. „Kde to proboha jsem?“ křičelo mi v hlavě. Srdce mi bušilo v hrudi takovou rychlostí, že jsem se bála, aby to vůbec vydrželo. Jsem si jistá, že ještě pár minut zpátky bylo mé tělo v měkké posteli naší ložnice. Vší silou jsem přemohla svoji únavu a pomalu otevírala oči. Ostré sluneční světlo mi nedovolilo se porozhlédnout a já čekala, až si mé oči přivyknou. Kolem sebe jsem nahmatávala jen spoustu písku a v dálce jsem viděla několik suchých kaktusů. Byla jsem...
ŽD6 – Pohádka o myšce
Pohádkové drabble Za sedmero řekami a sedmero horami žila malá polní myška. Maminka jí každý den říkala, aby neutíkala z jejich domečku, ale myška neposlechla. Její zvědavost byla větší než poslušnost a vyběhla před domeček. Aniž by si užila slunečního světla, popadly ji pevné pařáty orla, který tudy prolétal. Vylétl s myškou vysoko a vzdaloval se od jejich domečku. Po chvíli se něčeho lekl a upustil ji dolů. Myška měla štěstí a spadla do velké hroudy sena. Seděla tam, plakala a našla ji tetička víla a zeptala se, jestli už bude poslouchat maminku. Když souhlasila, víla mávla hůlkou a poslala ji domů. Redakční úpravy provedla Áine...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
