Sněhová vločka pro Betriu Carson

Pro tebe, jako pro největší poctivku, jakou znám! Rowena s tebou! Hetty Londsová   * Betri, to je poctivka, vůbec žádná protivka. Famfrpál ten ráda hraje, kobylky mé opékaje. S koštětem svým všechno umí, ve vzduchu je jako z gumy. Posty nejsou překážka, et lítá jak opraška. Jednou sem a jednou tady čas od času se nají, aby neumřela hlady. Nebo se lektvaru napije, Zlatíčko modré moje je.

Autor : dne 12/24/2018 | Z vánočních dárků, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Sněhová vločka pro Aimée Leavittovou

Milá Míno, kéž tě v novém roce provázím já a kýbel čokolády! Hetty Londsová * Modrá skvna na hřišti, za camrálem prosviští, chytrá je, no běda, běda, havraspárská neposeda. Doma však má plno práce, až má chuť již rozplakat se. Dopis svojí kamarádce, Neposlala, potvora jedna. Odkládá to skoro rok, vystydl mi doma nok. Jsem už smutná velice, Mí je teda opice! Dopis stále nedochází, naděje mi stále schází, Kdypak přijde? Co já vím? naláduji se...

Autor : dne 12/24/2018 | Z vánočních dárků, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Sněhová vločka pro Stellu Wiliems

Nechť tě špricslon utopí v čokoládě! A nezapomeň si tyto posvátné verše vyrýt na kánojku! No proto! Hetty Londsová * V kánoji dnes zas a znova, bdělá je jak mladá sova. Mžourá, píše, vesluje, pádlíčkem si pádluje. Kánojku má na dvoře, uschovanou v komoře. Špricslon ten je ve skříni, papá řízky, muffiny. Stella si již pro něj jede, Mezi všemi jasně vede, pohár, ten je zajištěň, ještě že je nás špricslon pojištěn. Jedničky má, prostě válí, Stellka vede v celém kraji. Stellka vede, to se ví, nosí mi o knihovny cukroví. (a to se na ni...

Autor : dne 12/24/2018 | Z vánočních dárků, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

ŽD10 – Vzpomínka, kterou ti chci dát. Nezapomeň

Drabble v žánru fantasy   Pohladila jsem tu prazvláštní knihu přede mnou a zahleděla se na její zdobená písmena. Její autor si s ní určitě musel dát spoustu práce. Přejela jsem prstem po zlatě zdobeném písmenu a usmála se, když se začaly měnit v obrazy. Z ‚m‘ se stal jednorožec, z ‚i‘ malý kolibřík. Ilustrace poletovaly po papíře jedna za druhou. Když tu najednou malý kolibřík vyletěl z knihy ven. Bylo to jako ve snu. Poletoval kolem mě sem a tam… A jednorožec vystoupil taky. Stál naproti mně. Opravdu se mi to nezdálo. Stála jsem a dívala se mu do čokoládově zbarvených nádherných očí. Opravdu. Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 11/02/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas | 0 komentářů

ŽD9 – Nemohu to říct, promiň

Drabble ve formě básně   Tak sundej své růžové brýle, teď je čas žít. Seber se, seber se, bude pak líp. Zkus žít i s tempem a zkus svůj být. Sundej ty brýle a začni v realitě žít. Myslíš si jaký jsi, jak tě mám ráda. Pleteš se, pleteš se, mám tě za kamaráda. Stále však toužím tuhle hru hrát. Chci sejmout masku, říct ti to hned, potom ti ale zničím celičký svět. Proč jsem tu masku vůbec měla, proč jsem tě raději nenáviděla? A ty mne stále chceš v náručí mít, já ale chci sama sebou být. Chci jenom žít, a sama sebou být. Redakční úpravy provedla Áine...

Autor : dne 10/29/2018 | 2018 Žánrové drabblování, Ze STOklas, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů