Mlčenlivá pěna

Mlčenlivá pěna

Byl sychravý podzimní den a v pražských uličkách bylo chladno. Lidé prožívali svůj každodenní život a nic jiného nevnímali. Chodili, jak těla bez duše. Stroje. Osm stupňů nad nulou, prohlásil kolemjdoucí a vytřeštil na mobil oči, to abych umrzl. Pravdu měl, přitáhla jsem si šálu ke krku a upil ze svého termo hrnku. Horký čaj s citronem se mi rozlil celým tělem, bylo takové chladno, že jsem cítila každou jednu kapku, která mým tělem postupně prostupovala. Dneska mě čekal důležitý den. Stála jsem před pekařstvím na Strossmayerově náměstí a přemítala o dnešních přijímačkách. Nevím, jak to dopadne, mám strach, ale to snad zvládnu. Podala jsem si přihlášku na filosofickou na Karlovku, nervy mám v kýblu, alespoň ten čaj mě trochu uklidňuje. Nasedla jsem na 17 s jela...

Čistokrevní

Čistokrevní

„Zahrajeme si hru?“ zeptal se malý Fern Elms, který se po celý večer schovával vzadu u krbu před jeho staršími přáteli. Přáteli… Spíše chvilkovými známými. V Bradavicích zaslechl, že se zde bude konat jakási party starších spolužáků a nedokázal svou zvědavost ovládnout a přišel také, a to dokonce bez pozvání, ne že by ho to tedy vůbec nějak trápilo. „S tebou máme hrát hru? To už si radši zahraju s tou školníkovo vypelíchanou kočkou,“ vysmál se mu Sage Ravens, který byl druhým nejmladším v místnosti. Hrát hry s dítětem je prostě dětinské. Naproti tomu si udělat potlouk z paní Norrisové mu znělo jako ten nejlepší možný nápad. Neváhal ani vteřinku a námět této zábavy si zapsal do svého zápisníku, který mu dobře sloužil již celá léta. „A proč bychom si s ním...

Naděje

Adventní stoslůvka z pera George McGloida. -*- Dnes se podíváme do malého dětského domova na okraji Prahy. Děti zde nežijí úplně krásné životy a tak jsou vždy rádi za jakoukoli pozornost a porozumění. Každý rok, když se schyluje k času adventnímu, tak děti z domova začne naplňovat naděje. Naděje v to, že na ně tam venku určitě někdo myslí. Každý rok na advent děti z domova zpívají koledy s kostelním sborem, lidé jim posílají dárky a pečou cukroví. Děti pláčou dojetím, když vidí, že nejsou lidem lhostejné. A co právě advent pro tyto děti znamená? Znamená pro ně naději, že jejich život může být lepší, než doposud je.

Moudrost

Z pera George McGloida. -*- Jednoho večera, kdy slunce zapadalo za lesy, ztratil se chlapec z blízké vesničky. Bloudil, až narazil na zapadlou chaloupku. Chlapec absolutně netušil, co teď. Nicméně sebral odvahu a vyrazil k ní. V chaloupce zahlédl staršího muže s bílým vousem, který hleděl do knih. Působil mile, a tak se chlapec rozhodl promluvit. Dědeček se otočil a pravil mu: „Pojď blíž synu.“ Chlapec přistoupil ke starci a zeptal se ho, proč čte ty knihy. Dědeček se na chlapce usmál a poté mu řekl: „Víš, v knihách moudrost nalezneš“. Chlapec u moudrého starce přenocoval a další den mu stařec pomohl najít cestu...

Halloweenské horůrky – George McGloid

Stalo se to jedné noci v lese. byla velká tma a já dostal od táborových vedoucích za úkol dovést jednoho klučinu na lesní hřbitov. Cesta byla docela nepřehledná, až se mi ztratil. Slyšel jsem jen hlasité šustění za svými zády, najednou se mi zrychlil tep. Měl jsem strach, jelikož legendy praví, že v lese se ukrývá muž v černém kabátě, který lidem strunou hrdla podřezává. Zrychlil jsem svůj krok a zároveň dával pozor na vše, co se kolem děje. Bylo to vážně děsivé. Prodíral jsem se trním, stromy a keři, abych se co nejrychleji dostal zpět do tábora, ale ztratil jsem se. Cestu jsem nemohl najít a stále jsem mněl pocit, jak kdyby muž se strunou byl blízko mě a snažil se mě zabít. Najednou jsem uviděl v dáli světlo, rozběhl jsem se k němu a doufal, že se dostanu k...