Vánoční poděkování pro Simelii
Od Emy Talia pro Simelii Mallorny. -*- Milá lvice! Tímto Ti děkuji za to, že jsem tak skvěle zapadla do koleje. Děkuji za Tvé milé kamarádství, za Tvou péči, starost a laskavá slova, kterými moc potěšíš. Děláš každý můj den v koleji krásnějším. Jsi lvice s velkým L a k Vánocům Ti přeji hodně odpočinku, relaxu a klidu. Vím, že jsi stále v jednom kole a přesto se staráš o tolik věcí v koleji a ještě létáš na koštěti. Proto Ti také přeji pevné zdraví a spoustu energie. Přidávám také jedno upozornění. Žádné dary, dárky a podobně! Bacha, moje sovy totiž prošly intenzivním klovacím kurzem! Lvice Ema
Závist
Z pera Emy Talia. Když se Štědrost díky svému dobrému srdci vyškrábala zpět na most, na nic nečekala a shodila Závist do řeky. Musela. Dobře poslouchejte proč. To proto, aby naše srdce měla místo pro ctnosti, které stály na mostě minule. Ano, vzpomínáte na Spravedlnost? Vedle ní stojí Statečnost, ruku v ruce s Vírou, Trpělivostí, vedle s hlavou vzhůru se tyčí Upřímnost, Moudrost, i Píle tu je, hned vedle Lásky s Nadějí, trošku vzadu stojí Cudnost, uprostřed všech pak Střídmost. A všechny s láskou objímá Štědrost. A pod hladinou Závist sleduje, jak člověk může být lepším, jak roste a sílí. S ctnostmi...
Štědrost
Adventní stoslůvka z pera Emy Talia. -*- S úsměvem a vlídností stojí na mostě. Je ochotná podělit se o cokoli. Ale nemyslí jen na majetek, peníze, má na mysli zejména učení, radost, nezištně chce dávat dobro. Opravdová Štědrost však nepočítá s tím, že by se jí její chování mohlo vyplatit. Nečeká nic nazpět. Snad jen úsměv. Závist stojí na mostě, jenž je ozdoben vánočními girlandami, nerozumí, nechápe. Hledí na Štědrost a je zmatená. Proč nechtít všechno jen a jen pro sebe? Všechno moje! I ten most je můj. Chci všechno co máš, závidím! Pak Závist shodí Štědrost dolů z mostu. Se všemi těmi překrásnými dary. Ne navždy.
Pýcha
Z pera Emy Talia -*- Ach, jak ta nechtěla na most! Ani za nic! Zavátá na most spravedlivým osudem, povýšená, zpupná a namyšlená, stála na samém kraji mostu. Na druhé straně Moudrost, klidná, celá zahalená do oblaků pochopení a přívětivosti. Moudrost snažně vyzývá k pokoře, Pýcha se zlobí víc a víc. Tváře rudé, rukama zuřivě a pyšně gestikuluje. Ve zlobě ztratí rovnováhu a i když padala, svůj pyšný pohled neopustila. Až se hladina zavřela, vzduch povolil a vyčistil se. Pýcha je jednou z předních neřestí, stojí na piedestalu těch nejzáludnějších. Snad zůstane pod hladinou hodně dlouho. A nevyplave … A když, tak v co nejméně...
Moudrost
Z pera Emy Talia -*- Dnes po mostě kráčí ta, kterou můžeme najít v mnoha příslovích, vyprávěních, bajkách či příbězích. A nejen tam. Někdy bývá považována za dokonalou znalost pravdy. Snad je moudrost životní cíl, snad ji celý život hledáme, však ona teď stojí sama samotinká na mostě. Na druhé straně mostu je ale prázdno. Pýcha, sama tak pyšná a domýšlivá, se ani neobtěžovala dorazit! Moudrost tedy trpělivě čekala. Marně. A protože osud ctností a neřestí byl dán dopředu, i Moudrost pohltila řeka. Uzavřela modrou hladinu a dychtivě čekala na tu druhou. Protože byla moudrá, věděla, že mlýny řeky si Pýchu doženou. Ve správný...







