Můj stín

Jen jedinkrát sama bych přála si být. Sedět si po tmě a v klidu si žít. Žel není mi přáno mít radostných chvil. Jelikož se mnou je navždy můj stín. Tam, kde chci světlo, ona tmu vzívá. Pak se smíchem v očích se na mě dívá. Ten její pohled mé srdce pálí. Přeji si odejít, být od ní v dáli. Nejde však uniknout. Nejde se skrýt. Musím si ní nadále svůj život žít. Je jako přelud, jež v srdci mém žije. Živí se bolestí, jež uvnitř mne bije. Jsem jako ona a ona je mnou. Ten stín prokletý Skrývám jen tmou. Odejít navěky, to je mé přání. Strach mojí duše, ten mi však brání. Smířená se sebou ruku jí dávám. Boj tento prokletý raději vzdávám. Redakční úpravy provedla Janel...

Motýl

Motýla viděla přes okno zavřené, parapet obsadil, křídla měl stažené. Chvíli jen seděl, poslouchal smích, dívky, co vzpomněla na loňský sníh. Přátele měla, teď je však sama, už není dítě – dnes je prý dáma. Smích už ji přešel, teď chce jen spát, svým krásným vzpomínkám průchod dát. V říši snů pod vrbou sama sedí, déšť jejích slz ve sníh se mění. Mlha jež studí jak staletý led, proudí jí krví, ten prokletý jed. Z krásného snu děs se zas stává, ve snu či vzhůru – pořád je dáma. Skutečnost se snem motýl teď pojí, prastaré sáně pod schody stojí. Strachem probuzená, s křikem se zvedá, už nechce být dáma, či něčí žena. Rozbíjí okno, pěstí jej ničí, ty střepy na zemi úplně křičí. Strach už je potlačen, nemá šanci, ona si vybrala – zve smrt k tanci....

Mnoho štěstí v novém roce

Rok se s Rokem sešel, hezky se pozravili, podali si ruce a starý Rok odešel na odpočinek.Přejem Vám, aby nový rok byl plný úspěchů. Aby se Vám splnila Vaše přání, nalezli jste mnoho nových přátel a hlavně, abyste byli zdraví. Protože bez zdraví si neužijete to ostatní, co Vás v příštím roce má potkat. Pozvedá sklenku a připíjí

Vánoční povídání

Vánoce se blíží a naše čítárna si pro vás připravila speciální akci zvanou Vánoční povídání. V mudlovském světě jsme našli sedm příběhů, které vám zpříjemní následující týden. Přidejte se k nám a vyslechněte si příběhy Kláry, Edvarda, Amélie, Huberta, Hedviky, Kristiána a Herberta. Každý z nich se s vámi o svůj příběh rád podělí. V pondělí v sedm ráno se s Vámi budeme těšit na první příběh a prožijeme spolu kouzelné Vánoce. Redakce Sub Salix

To stěží

Ta dáma prokletá, která tu leží. Byla ti přítelem? To stěží. Ona ti vždy věřila, měla tě jediná ráda. A tys ji zradil. Hrál sis na kamaráda. Na přítele, co život dává. Toho jenž má každá žena ráda. Ona ti věřila, teď jen tu leží. Ta jež život svůj ti svěřila. Nemůže uvěřit. Měla tě v srdci svém, to pomalu zmírá. Chce být dále, ale chybí mu víra. Nic nejde vrátit zpět, životem platit. Měl jsi přítele a musels ho ztratit. Teď budeš trpět. To tvým trestem jest. Bud navždy sám. Za falešnou čest. Samotou možná splatíš svůj čin. Ta vražda hrozná však umučí tě – vím. Nebudu litovat samoty tvé. Měl jsi šanci žít. Pouč se z chyby té. Za vše se platí poplatek tvrdý. Ty jsi svůj osud zpečetil krví. Ta dáma prokletá, Už mrtva leží. Dokázals milovat?...