O malém bobříkovi

Pojďte si poslechnout pohádku, kterou pro vás sepsala slečna Cesmína Hardy. Bobřík spánku už je připravený pod peřinkou a už se těší, jak rychle usne. -*- Byl jednou jeden malý bobřík, který žil u jezera v dřevěném domečku společně s maminkou a tatínkem. Pan Bobr hodně cestoval a nikdy nebyl doma, a tak malého bobříka vychovávala převážně paní Bobřice. Malý bobřík, byl hodný, málokdy zlobil a dokonce rád pomáhal mamince v domku i v okolí. Měl ovšem jedno veliké přání, a to, aby mohl cestovat a objevovat svět stejně jako to dělává jeho tatínek. Zatím byl vždy opatrný a chodil na průzkumy jen okolo domečku, který měl vždy na dohled. Maminka tohle toulání neviděla ráda a snažila se malému bobříkovi vysvětlit, že by se mohl ztratit a v lese by na něj mohlo číhat...

Podzimní momentky

Slečna Cesmína se rozhodla ulovit bobříka volnosti. Spolu s ním zaujala i jiného bobříka. Aby ne, když si ke svému lovu vybrala básně haiku. -*- List padá na zem kočka leží na slunci skočí na kořist. Dýňové latté lahodná chuť a vůně srdce zahřeje. Barevné listí shrabané na hromadě dítě dělá hop. Ptáci odletí zmizí někde daleko zbude jen ticho. Stromy se mění barvy zaženou chmury začíná pršet. Deštivý podzim šátek na krku hřeje vítr hodně fučí. Plamen plápolá ve větru svíčka zhasne tma pohltí vše. Čas na úrodu košík plný jablíček dýně se směje. Paprsky slunce ještě příjemně hřejí rána jsou chladná. Šedivé mraky plují po celém nebi tam dál zazní zvon. Sbírám listy veverka skáče na strom žalud na dlani. Kapičky rosy vyzdobí pavučinu mlha halí kraj. Věnec a svíčku...

Rok v haiku

Bobříka tajemných dálek v třetím kole ulovila slečna Cesmína Hardy. -*- Leden Vítám nový rok vykročit pravou nohou na zem padá sníh.  Únor Láska má svátek na zamrzlém rybníku daruj polibek. Březen První květ najdu sněženka zdraví jaro pod vrstvou sněhu. Duben Příroda žije pomlázka dodá mládí zazpívá ptáček. Květen Rozkvetlá třešeň milence přilákala čas patří lásce. Červen Děti si hrají nemyslí už na školu zavřou oči a sní. Červenec Víla zatančí na prosluněné louce květ má na dlani. Srpen Stoupá teplota slunce trávu vysuší úroda zraje. Září Slunce střídá déšť babí léto má sílu ptáček odlétá. Říjen Barevné listy ve větru poletují dýně se chechtá. Listopad Mlhy halí kraj děti vypouští draky stmívá se brzy. Prosinec Svařák zavoní svíčky ozáří stromek svět má...

Podzimní víla

Druhé  kolo ulovených bobříků otvírá slečna Cesmína Hardy spolu s bobříkem veršů. -*- U staré vrby víla tančí, sukýnku má z barevného listí, její smích přináší lidem štěstí, všechno jednou skončí. Příroda se ke spánku uloží, ranní mlhy kraj zahalí, keře se do listí zabalí, podzimní rituály se slouží. Víla kaštan sebere, v dlani ho tiše sevře, srdce životu otevře, tajemství se ven dere. Žalud do země zasadí, síla přírody meze nezná, v maličkostech ji pozná, překážky ničemu nevadí. Chlad se nad vrbou rozpíná, po větvi veverka poskakuje, přírodní cyklus se opakuje, víla pod závojem listí...

Vzpomínky na zimu

Posledním lovcem prvního kola je slečna Cesmína Hardy, která úspěšně ulovila bobříka sta chvil. -*- Za okny poletovaly sněhové vločky a krajina se halila do bílého hávu. Kluci se navzájem koulovali narychlo dělanými sněhovými koulemi a děvčata zkoušela bruslit na zamrzlém rybníku. Všechny se toužily stát slavnými krasobruslařkami, ale zatím se stěží udržela na nohou. Pes běhal okolo a chtěl si hrát, ale děti se radovaly z čerstvě napadaného sněhu. K večeru se přesunuly na kopec a sjížděly jej, jak se jen dalo. Někdo měl sáňky, jiný zkoušel tatínkovu lopatu a někteří chlapci jezdili na kabátech. Všechny děti byly mokré, ale šťastné. Pak už běžely domů. Ano, přesně takové vzpomínky mám na zimu z...