Život

"Byl jednou jeden dům. Zcela obyčejně a nepovšimnut si prostě jen tak stál na kraji lesa. Ten dům měl dveře, a za nimi …" Do setmělé místnosti vstoupil statný muž. "Pojď už… to mu ty pohádky budeš vyprávět až do dospělosti?" zahřměl. Dívka se podívala na bratra, zlehka ho políbila na tvář a zvedla se k odchodu. "Tatí… pojď za mnou na chvíli…" zakňoural malý hošík. Otec si povzdechl a šel si k němu sednout. "A jak ta pohádka dopadla? Skončila šťastně?" kluk upřel na tátu tázavý pohled. Muž se srdečně rozesmál, ale potom ztichl. "Víš, synku… Některé pohádky nekončí šťastně…" Úsměv na jeho tváři se promněnil na zachmuřený výraz. "Ale vždycky přeci přiletí princ na svém...