Alice: Láska mezi žihadly včel
„Konečně doma…“ Alice se sama pro sebe usmála, zhluboka se nadechla a při výdechu cítila, jak z ní odchází napětí. Dokonce se jí zdálo, že místo napětí nastupuje uvolnění smíšené s radostí. Takovou živelnou radost dlouho nepocítila. Roztočila kohoutek studené vody na maximum. Ostré studené jehličky jí kreslily tetování po celém těle a smývaly z ní události posledních dnů. Události, které už nechce zapomenout. Události, které navždy změnily její život! Ano – posledních dnů. Tak dlouho už nebyla doma. Když naposledy odcházela, byl den jako mnoho jiných předtím. Jen jí volali na náhlou konzultaci na místní policejní oddělení. Jejich hlas zněl tak nějak jinak než dřív, když ji volali k nevyřešeným případům. Ale s tím si hlavu...
Halloweenský zázrak
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Před dávnými a dávnými lety (miluji tento začátek, který nenutí nikoho učit se konkrétní datum jako v dějepise) žila byla na hradě upíří rodinka. Byla to rodina dbalá přísné upíří výchovy. Starali se hlavně na to, aby všichni drželi, jak se říká, pospolu. Měli dětí jako smetí či jako máku v makovici. Pilně létali po okolí a pili lidem krev tak říkajíc „doslovně“. Specializovali se ale pouze jen na krevní skupinu A, protože na ostatní krevní skupiny měli alergii. A tak není divu, že když bylo celé okolí hradu jak se říká „vypito“, museli se upíři stěhovat o pár hradů dál. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale i po upírech… zkrátka a dobře při stěhování na hradě zapomněli toho...
Tulipán od Bibi
Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Moje dětství bylo děsné, cibulky tulipánů jsou trošku těsné. Žádný pohyb, zábava, ve sklepě byla otrava. Pak se ale něco stalo, co mne na záhonek dalo. Zavrtal jsem se do hlíny, zmizely chmury i splíny. S broučky začalo vyprávění, dali mi malé zaškolení, jak to v přírodě vlastně chodí, jak se kytička z cibulky rodí. Kořínky už mám, to je vám paráda, pomalu bude mi maličká zahrada. Lístky se tvoří jak odlesk zeleně, vidím se v rose, tvářím se zmámeně. Rostu a rostu – po slunci, po rose, brzy já oblaků patrně dotknu se. Korunu z květů slavnostně nasadím a tvůj den k úsměvu voňavě naladím. Mám žluté lístky, „v úsměvu slunce máš,“ vidím vždy lásku, když na mne se podíváš. Vůní zas říkám ti: „Chci být v tvé...
Voda
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Voda je dáma, která si hraje s námi, zve nás na pikniky i na noční flámy. Osvěžit nás umí svým chladivým dechem a někdy nás překvapí nenadálým spěchem. Voda je život, skrz kapky k nám prýští, voda jsou peřeje, co naše plány tříští, voda je záchrana, co ochladí nám čelo, voda je živel, jež tvoří naše tělo. Já nedávno potkala pramen řeky známé, který skrze hory odvážně se láme. Jak potůček malý teče řeka Labe, až se stane největší – kdo se na ni hrabe? Čistá a průzračná je v ní její voda, osvěžit se můžeš, jedno však v tobě hlodá, proč, když teče dále mezi lidská města, proč je potom špinavá a není hezky čistá? Je to snad dílo černé magie? Nebo je to kouzlo jedovaté zmije? Proč si lidé neváží, co příroda jim dává?...
Sub Salix se probouzí – Bibi Anne
Co bylo celý rok s čítárnou Sub Salix? Proč zmizela při stěhování našeho Hradu z povrchu hogwartského? Důvod je jasný. Stěhování znamená velké balení všech možných knih, časopisů, článků a volně vložených papírů do krabic. Jenže právě tomu se chtěl tým Sub Salix vyhnout. Balení do krabic a polepování nápisy, co v nich je. „Pche! To je pro ty, co nezvládají chaos. My na to půjdeme jinak,“ řekli si v Sub Salix. Nechali vše tak, jak to bylo, a věřili, že Hrad bude přemístěn lehce a bez kolísání. Chyba! Stála je čas a síly, ale zadařilo se. Jsou tu zpět!
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
