April a Tomáš
Tento příběh má pravdivý pramen, avšak vystupují zde vymyšlené postavy. „Hele ,April, dej mi opsat tu fráninu, neměla jsem čas, ani chuť to napsat. Byla jsem s Honzou. Ti musim vyprávět. Přišel pro mě ani minuta zpoždění a…“ „Počkej, jaký úkol? A sakra, úplně jsem na něj zapomněla. Víš co mi řekl ten plešoun: ještě jeden průšvih Aprieleto a nechám tě rupnout“ „Až na to holka, že on by nepoužíval vulgaritu, řekl by propadnout“ „Hele Hano, tohle není legrace. On je toho schopen! No teď už to stejně nestihnu, mělo to být na A4. Udělej pro mě něco, nechej mi udělat rakev vyztuženou slunečnicemi“ Ticho už jde. Slyším jeho kroky. Ještě dva kroky, krok. Vchází do třídy, Vůbec mě neoslňuje jeho pleš, ani jeho zkažené...
Komisař Jack
Nevím jestli pochopíte, co tím autor, tedy já, bude chtít říct. A tak vám to raději řeknu. V mém případě napíšu. Takže udělám to tak, že ten třetí, tedy šedý bude neutrální a to tak, že bude případ, kde jsou dva podezřelí. První ten bílý bude říkat tu svou pravdu a ten černý zas tu svou. A on na základě toho všeho musí ten spor rozsoudit. A chci ukázat na to, že i když toho jednoho okolí nebere a má na sobě nálepku lump, nemusí být vždy ten špatný a že občas i „andílek“ zazlobí. „Kde je tělo Looku?“ „Nejsem si jistý, pane, jestli to opravdu chcete vidět, pane. Tak hrozný zločin jsem neviděl za celou tu dobu, co zde pracuji, a že to nějaký ten pátek již bude.“ “ Ale no tak Looku, nestrašte zase. Však víte, já jsem zvyklý...
Smska Milanovi
Osud si někdy umí pořádně zahrávat… Právě odkukala kukačka druhou hodinu ranní a já stále nemohu usnout. Kdyby mi alespoň pustili písničku Afrika. To je, tedy byla, naše písnička. Důležité je to slovo byla. Byla, ale už není. Pročpak si ze mě zase musel vystřelit? A proč já ho i přes tohle vše miluji?! Asi z toho nejste právě moc moudří, takže začnu hezky od začátku. Stalo se to v ten osudný den přesně před měsícem……… Přesně za 7 hodin 12 minut a 26 vteřin jedu do Žihle. To jsou mi věci, když se nudím dokážu i počítat a to zrovna nepatří matematika mezi mé oblíbené předměty. To je nuda, ať už svítá. Počkat, moment?! Není to náhodou. Ano je AFRIKA!!! Už při prvních melodiích se mi vybaví Milan, jak se na mě o hodině přírodopisu usmívá. Jak...
Sněhurka s šest trpaslíků
Jistě všichni znáte pohádku o Sněhurce a sedmi trpaslících. Jak Sněhurku princ vysvobodil od věčného spánku, kdy kousla do otráveného jablka. Takhle se to alespoň píše v pohádkách pro nejmenší, ale pokud prozkoumáte literaturu dostupnou od osmnácti let, zjistíte, že takhle to opravdu nebylo… Ve skutečnosti Sněhurku sice princ vysvobodil, ale to bylo vše. Nebyla prý jeho typ a on ji opustil. Prý to dělal proto, že musel. Volby se blížily a on potřeboval mnoho hlasů. A tak princezna žila pořád se sedmi, pardon šesti trpaslíky. Ano je to tak. Nad pohádkovou chaloupkou se nesly mrákoty. Jeden z trpaslíků, původně prý Šmudla, byl zabit. A já byla povolána na to, abych znovu zajistila důkazy a ještě jednou vše přehodnotila. Jmenuji se Mischel, ale možná mě znáte...
Tanec s frajírkem
I takhle může dopadnout jeden tanec… „Ahojky, bavíš se?“ ozve se mi za zády a já vím, že to patří mně, protože krom mě tu nikdo jiný už není. Přisedne si ke mně a mlčky mi nabídne své pivo, které drží v ruce. Já však odmítnu. Právě proto zde sedím sama v místnosti a tichu. Proto, protože je mi na zvracení z kluků, kteří jsou hrozně opilý a z holek, které dnes dovolí klukům cokoliv, protože jsou též opilé. „Hele jestli se tu se mnou nudíš, odejdi. Já si nepřála, abys tu se mnou seděl, docela jsem se tu bez tebe bavila.“ Dodám ironicky. „Ale prosím tebe. Já moc dobře vím, že tu, i když si to nechceš přiznat, čekáš na mě a doufáš, že si s tebou v nejhorším případě, alespoň popovídám.“ Sakra ten kluk mě pokaždé dokonale...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
