Doktor
Na náš milovaný hrad se přišel podívat doktor. Jak to dopadlo se dočtete právě zde. -*- Objevil se přesně v pravé poledne. Slunce pralo jako o život, a já už od rána nadávala, že hradníci vyslali právě mne, abych se lopotila s nějakým oficírem z Ministerstva. „Je to doktor,“ říkali mi. „Jenom přijde hrad zkontrolovat, jestli mu něco nechybí.“ Mrzutě jsem poznamenala, že hradu chybí normální lidi, a že si toho všimne i slepý, a že budou jen problémy. Ale kolegové nedali jinak, a tak mne do toho vedra bez okolků vyšoupli. Ještě, že existuje opalovák s faktorem Prostě strašně moc, který jsem na sebe napatlala asi v milionu vrstev. Doktor už stál na plácku za hradem a zamračeně si jej prohlížel. Hrad poklidně spal, na nikoho nic neházel, ani neprozřetelně nepadal. A...
Hněv
Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- „Podívej se, jaký tu máš bordel z těch toastů! Nemůžeš to tady takhle nechat!“ „Jo. A ty máš po toastech všechno voňavoučký a čisťoučký!“ No jasně, drobky. Miliarda malejch hnědejch drobků. Ale mně bude nadávat, babizna jedna. To je stejný jako s tou vánoční kytkou… „Podívej se, jak to tam dáváš, vždyť to vypadá jako koště!“ Narovnala, přerovnala… a vypadalo to zrovna tak jako koště. A pak mi vynadala, že to vypadá jako koště. Nezáleželo na tom, že to tak udělala ona a já jsem do jejího skvostného koštěcího aranžmá ani nesáhla. Byla to samozřejmě moje vina. Zažila jsem jen další z hromady WTF momentů. Já vím moc dobře, že nejsem normální, mám na to hromadu papírů a asi deset nebo dvanáct diagnóz. Zato ona se považuje za...
Závist
Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- Podívej se na ni. Má všechno, co jsi kdy chtěla. Má mámu, která ji má ráda. Má tátu, který je živý a zdravý. A co máš ty? Kupu peněz? A k čemu ti jsou? Klidně bys je všechny vyměnila za šťastnou rodinu, jenže… Táta je mrtvý a máma nemocná. Žije někde sama se zvířaty. Nebo je mrtvá? Nemocná ještě víc? Smutná? Hladová? Chtěla bys jí pomoci, ale není jak. A tak stojíš za dveřmi bytu své nejlepší kamarádky, posloucháš, jak si hraje s kočkami a tiše závidíš, co má ona a ty ne. A přitom nevíš, že… Ne, nevíš...
Láska
Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- Já vím, že víš, že já vím. Roztrhl jsi mé srdce napůl a jedna z těch půlek zůstala s tebou. Tu druhou jsi poslal, ať žije dál. Jak lodičku po proudu, do bouře, do dálky. Rozhodl ses nebýt se mnou. Ptal se vůbec někdy někdo na to, co bych chtěla já? Miluju tě, ale je mi to k prdu. Mohla bych cítit lásku, cítit podporu, cítit… …že lítám. Ale… Ta lodička se dávno v bouři ztratila. V palubě má díru, jenom půlku plachty… a vítr je příliš mrazivý, než aby byla schopná plout. Tak… díky za nic. Stejně tě...
Lehkomyslnost
Z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- Dva blázni na špičce jehly. Dva blázni v nebi. Co by se mohlo pokazit? Milujeme se přece, ne? Ne? No vidíš. Všechno je krásné, zahalené do růžova a bíla. Jednou se vezmeme. A budeme mít dva a půl dítěte. Nebo dva a čtvrt a narvanou popelnici? Vždycky jsi měl rád můj humor. Vždycky jsi měl rád mne. I když jsem ti ublížila. I když jsem se s tebou rozešla. I když jsem se smála tomu, že mne miluješ. I po tom všem… Jsme teď tady. Co by se mohlo pokazit? Nic! Všechno dobře dopadne! Cožpak nejsme teď spolu...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
