Podvod
Z pera Amandy Wright. „A kdy se budeš učit?“ volala na mě matka. Šmarja pano. Co je jí do toho? Však ty NKÚ dám úplně s klidem i se zavřenýma očima, nechávají mě absolutně klidným. V den zkoušek se podívám, co všechno mám umět a v té hlavě to za ty roky někde zkrátka bude. Lepší taktiku nikdo nemá, bez práce a účinně. „Kde mám tu složku, mami?“ řvu po celém domě a nemůžu najít ani jeden ze svých starých podkladů. No, zkrátka si budu muset pomoct jinak. Sednu si fikaně za nejchytřejší spolužačku a při sebemenším pohybu jejího testu tupě opisuji každou...
Upřímnost
Z pera Amandy Wright -*- V hlavě mám zmatek. Výčitky mi plují mozkem jako mraky a já vlastně nevím, na co myslet dřív. Jestli mám jít uklidit střepy nebo se zbláznit z myšlenky, že oznámím matce, že jsem rozbila její oblíbenou vázu, kterou zdědila po babičce. Brečím a jsem na sebe neskutečně nazlobená, takové věci se dějí jenom mě. Na malou chvíli jsem si myslela, že bych to mohla uhrát na našeho psa, ale to je strašné zlatíčko a nemůžu to udělat ani mu ani sobě. Tak jí to půjdu říct. Utřu slzy. Jednou by se to stejně dozvěděla. Jsem odvážná. S upřímností nejdál...
Víra
Adventní stoslůvka z pera Amandy Wright. -*- Kam zmizely ty dny, kdy jsem to ráno vstávala o dvě hodiny dříve, než kdy jindy, každá minuta utíkala pomalounku, nepozřela jsem celičký den ani sousto a oči mi zářily jako baněčky na stromku. Věřila jsem, že Vánoce jsou bezpochybně ten nejlepší den z celého roku, kdy se plní zázraky, všechno je zalité láskou, klidem a žijeme jako v pohádkách, které jsem hltala jednu za druhou. Tak proč dnes Vánoce vnímám jako každý jiný den? Já tu dětskou radost někde hluboko v sobě ale mám a věřím, že jednou, až budu mít své děti, se zase probere z hlubokého spánku.
Obžerství
Z pera Amandy Wright -*- A najednou se přidala k nim. Tichá střídmá dívka, která je vždy tolik odsuzovala. Seděla tam, bavila se a byla ráda, že ji přijali, bohužel ne takovou, jakou doopravdy byla. Lila do sebe víno. Jeden pohár za druhým a kolik masa snědla. Jindy by jakékoliv mrtvé zvíře oplakávala a nyní si jim plnila vesele žaludek. Bylo mi mdlo. Celá rozdováděná se plazila po mužích všech věků, rozměrů a výzorů a byla středem pozornosti. „Někdo ji zneužije,“ pomyslela jsem si, ale co byl můj názor oproti jejímu momentálnímu přesvědčení? „Půjdeme si zakouřit?“ slyšela jsem ji a musela jsem urychleně na...
Hněv
Z pera Amandy Wright -*- „Co to má u všech svatých být?“ piští mi do uší moje ctěná matka. „Říká se tomu pes,“ odseknu drze. „A co to dělá u nás doma?“ ječí jak malá holka, které sebrali panenku. „Mami, já toho psa jenom hlídám Kylovi. Má angínu, nemůže se o něj starat, pořád jenom spí a je unav…“ „To mě nezajímá! Okamžitě ho vrátíš, je ti to jasný?“ Ale to už dochází nervy i mně. „Já pomáhám kamarádovi! Můžeš mi říct, kdy tys naposledy někomu s něčím pomohla? Nechci být jako ty! Nikdy!“ zařvu a odkráčím. Jsem vážně naštvaný, ale pes bez diskuze...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
