Bolavá hlava

Patrick v poklidu seděl u svého stolu a zpracovával nejnovější data, když v hlavě ucítil začínající tupou bolest. Rychle se snažil nalézt prášky, které dostal od doktora, ale s politováním musel konstatovat, že lahvička je už prázdná. Poslední měsíc se bolest hlavy stupňovala a objevovala stále častěji. Lékaři však nemohli přijít na žádnou příčinu. To Patricka dost trápilo, ale kromě zobání prášků nevěděl, co by s tím mohl dělat. Naposledy ho však bolest zastihla včera a on si nové balení ještě nestihl vyzvednout. Myslel, že má alespoň den čas. Jak se však mýlil.

Trpce se sám sobě usmál, když se bolest hlavy čím dál více stupňovala a jeho vidění se začalo rozostřovat. Bolest se dál stupňovala a byla tak nesnesitelná, že se sesul ze židle na zem a chytil se za hlavu. Bolest se stupňovala tak, že se mu zdálo, jako kdyby ho měla rozervat vedví. Měl pocit jako by hodiny ležel na chladné zemi v mučivé tyranii, když bolest dosáhla své pomyslné meze a shromážděná jako energie v jeho mysli vybuchla.

Jak pak začala ustupovala, začal vnímat, že je něco špatně. Nejdřív se mu vrátil čich. Měl pocit, jako kdyby cítil hlínu. Postupně mu začalo docházet, že i podlaha pod ním je jiná a s vracejícím se vědomím mu začalo docházet, že už neleží na zemi u sebe doma, ale někde v chladivé mokré hlíně v temnotě noci.
Když i poslední záchvěv bolesti utichl, zvedl se do sedu a rozhlédl se kolem sebe. V uších mu zněla poklidná hudba noci a v okolí nebylo kromě rozbředlé hlíny nic. Jen v dálce na obzoru svítila malá tečka světla, pravděpodobně z nějakého obydlí.

Protože byl zmatený a nevěděl, co se s ním stalo, tak se rozhodl, že se za světlem vydá. Zprvu na nejistých nohách se vydal za světlem, které se během půl hodiny přiblížilo natolik, že poznal malé stavení. S novým odhodláním k němu došel a zabušil na dveře, které se po chvilce otevřely na malou škvíru.

“Dobr…” Patrik ani nestačil svou větu doříct, když tu se dveře prudce rozlétly a v nich se objevila značně naštvaná žena, která ho chytla za cíp jeho košile a pod krk mu strčila nůž, který se mu zaříznul do kůže zanechávajíc po sobě tenký čůrek krve.

“Neměl ses vracet. Tentokrát se odsud živý nedostaneš. “