Poslední závěť
Kdybych v mládí závěť psala
Své sny bych ti odkázala
Krásu, slávu, zlata haldy
Ať netrpíš nikdy hlady
Ať se zdaří, na co sáhneš‘
Dokonalost nechť dosáhneš
Mladá nejsem, zlata nemám
Odpovědi stále hledám
Můj život však nebyl prázdný
Díky tomu, co teď zazní:
Žij svůj život s moudrostí
Od věcí se oprosti
Svoji mysl obrň klidem
Čas a lásku věnuj lidem
V přítomnosti snaž se být
Naplno svůj život žít
Zdaleka ne všechny cíle
Budou hodny tvojí píle
Hledej to, co duši hladí
A tvé hodnoty nezradí
Neodsuzuj, ale suď
Sama sobě věrnou buď
Zlato nemám, mám jen rady
A proto ti dneska tady
Naplněná, sytá dní
Píšu závěť poslední