Rok v haiku očima Olivie Baker

Január Nový rok je tu, tichý svet je bez ruchu, sneh pokrýva zem. Február Mrazivé rána, hmla sa dvíha z polí, ticho pred jarou.  Marec Slnečné lúče, roztápajúce snehy, nádeje rastú.  Apríl Vtáci už hniezdia, srdce sa mi napĺňa, život sa rodí. Máj Noc je plná hviezd, či teplý vánok fúka? láska vo vzduchu. Jún Teplé sú noci, letné sny prichádzajú. hviezdy nad hlavou. Júl Zelené lesy, v tieni sa schováme, potok osvieži.  August Zrelé ovocie, prichádza koniec leta, spomienky máme.  September Listy sa sfarbia, noc prichádza skôr jak chcem, nové začiatky.  Október Chladný vzduch a dym, vôňa pečených jabĺk, svetlá v oknách, November Hmla sa rozpína, chladné rána bez slnka, deka a kniha.  December Padá prvý sneh. Rodina sa schádza pod Vianočným stromom. Zima Snehové...

Autor : dne 09/30/2025 | Bobřík tajemných dálek | 0 komentářů

Sladkých patnáct

Sladkých patnáct – tak se jmenuje ulovený bobřík slečny Vardy, které stačilo pouhých padesát slov na úchvatnou mini povídku.  Patnáct pod nulou. Na zastávce autobusu stojí tři výstavní exempláře „muž junior“. Strhnu čepici, prohrábnu vlasy. Rozepnout bundu, vyprsit se, zatáhnout břicho, nahodit nenucenou chůzi modelky. Prásk. Přehlédla jsem náledí. Testosteroni se tlemí. Na nohy mi pomáhá jakási hodná stařenka. Co se dá dělat. Umřu, jako stará panna.

Autor : dne 09/27/2025 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Snenie

Bobřík veršů ulovený slečnou Olivií.     Ležím si ja na posteli, slniečko cez oblok hreje. Ajaj, ajaj, beda, zle je. Nie je mi to po vôli. A čo že mi tu tak vadí? Pracovať by som už mala. No ja ale hneď tak zrána padám späť do periny. Sen za viečkami sa rodí. Nad krajinou voľne lietam. Nechoď prosím dieťa, nie tam. Duch strachu hneď mi radí Nedbám naňho, hore vzlietam. Vietor mi vo vlasoch víska. V ušiach mi len trochu píska. Nebojím sa, smerujem tam. Tam nad obzor, v šíru diaľ. Neviem ale či späť trafím. To ma ale nezastaví. Toto si on snáď vždy prial       On, čo sny mi v hlave neraz Vnúka, plní túžby moje A čo, že len v snení to je? Aj tak šťastím horím teraz       Vše ma ale daný koniec Aj tento let vzrušujúci Sen, čo je na záver súci...

Autor : dne 09/25/2025 | Bobřík veršů | 0 komentářů

Stín v pavučině – 4. část. 

Čtvrtá, a poslední, část je zde pro vás. Thaddeus Blackwood stál sám. Před ním se z úzkého průchodu do komory vynořila gigantická, chlupatá královna akromantulí, za ní se tyčil záhadný stín v kápi. Vzduch v suterénu zhoustl, těžký jedem a zlovolnou magií. Královna zasyčela, její kusadla cvakala, připravená k útoku. Stín v kápi zvedl ruku a Thaddeus pocítil, jak se mu do krve vpíjí chlad. „Takže tu jsi, Profesore Blackwoode,“ zahřměl hlas zpod kápě. Nebyl to šepot větru, ale hluboký, známý tón, který Thaddeus s hrůzou poznal. „Dlouho jsme se neviděli. Doufal jsem, že jsi odpočatý, než se naposledy setkáš se svým osudem.“ Kápě se pomalu stáhla a odhalila tvář. Thaddeusovi se srdce zastavilo. Nebyl to neznámý nepřítel, ale někdo, koho znal ze...

Autor : dne 09/23/2025 | Z Malfoy Manor | 0 komentářů

Stín v pavučině – 3. část

Třetí kapitola povídky z pera slečny Annie je zde. Profesor Thaddeus Blackwood se snažil potlačit záchvěv paniky. Měl před sebou vyděšeného domácího skřítka, v ruce podivnou minci a za sebou zvuky blížících se akromantulí. Nejenže čelil obřím pavoukům, ale také temné, skryté hrozbě, která je očividně ovládala. „Pipy, pojď! Rychle!“ Thaddeus chytil skřítka a vtáhl ho do úzké štěrbiny mezi dvěma hromadami starých, plesnivých pergamenů. Sotva se tam vměstnali, když se ze zatuchlé chodby, ze které právě unikli, ozvalo hlasité, praskavé cvaknutí, následované zlověstným šoupáním mnoha nohou. Akromantule se zastavily přímo před jejich úkrytem. Vzduch zhoustl pachem pavoučího jedu a z hlubin hradu se ozývalo tiché, ale pulzující dunění. Thaddeus nahlédl malou...

Autor : dne 09/21/2025 | Z Malfoy Manor | 0 komentářů