Tklivá vzpomínka

* Když máš pod rosou své mechy, stále slyším tvoje vzdechy, jak prosí, jak sténají. Ať tě zničím – potají. V duši žízeň po životě. Stará touha proklíná tě. Zrada bolí – to se stává, nebyla jsem však ta pravá. Lásky není nikdy dosti – proto’s zahodila svoje ctnosti.

Tempora mutantur

Už je to dlouho, co jsem si tuto dobrodružnou výpravu připravovala. Nebyla jsem na to sama, ale byla jsem hnacím motorem. A teď se to děje. Sedím u večeře a konverzují s rodiči, ovšem v duchu již slaňuji z okna dolů, kde by na mě měl čekat můj kamarád Felix. „Co známky ve škole, Jasmine?“ upírají se na mě pronikavé oči mé mámy. „Dobrý,“ odpovídám univerzálním slovem, které působí jako zaklínadlo, jelikož ani jeden z rodičů se již na nic neptá. Jediný rušivý element u stolu je teď momentálně má mladší sestra Peggy, která se rozhodla, že je velice zábavné mi okopávat holeně. Okřiknu ji, a za to si obě vysluhujeme kázání plus celý týden mytí nádobí pro mě a vynášení odpadků pro ni. Zbytek večera plyne jako obvykle. Po jídle si odkrucuji svůj první den...

Příběh o stvoření světa 

Tento příběh jsem viděla během mé ranní meditace a ráda bych se s vámi o něj podělila.  Měla jsem hlavu plnou toho, co mám dnes udělat a potřebovala jsem se uvolnit. Meditace mě vždycky uklidní a dá sílu do nového dne. To jsem ale ještě nevěděla, že během meditace mi před očima proběhne celý příběh o tom, jak vznikl život na planetě Zemi. Ten příběh mě uchvátil, a proto bych se s vámi o něj ráda podělila. Těžko říct, co mi tím moje mysl chtěla říct, proč mi zrovna tenhle příběh ukázala. Zdálo se mi o jedné bytosti, nádherné, jakémsi andělovi. Začalo to tmou, za chvilku jsem ve tmě viděla světýlko. Světýlko se postupně přibližovalo a já jsem si uvědomila, že se jedná o nějakou bytost. Byla smutná, protože byla sama. Miliony let jen plula vesmírem. Bytost samota...

Příběh (ne)obyčejného galeonu

Na počátku byla obyčejná hromádka kamení – nic zvláštního, ale prací mnoha skřetů a kouzelníků vzniklo něco zcela výjimečného – obyčejný galeon. A toto je jeho zcela neobyčejný příběh, který vám bude vyprávět. Ihned po vydolování jsem byl přebrán a přeprán. Dračím ohněm jsem byl roztaven a společná práce skřetů a kouzelníků mě slila a vyrazila. Ihned po ražbě jsem byl pečlivě zkontrolován. Deset skřetů mě postupně prohlédlo a konstatovalo, že jsem zcela čistý a bez jediné vady. I proto jsem mohl být po pečlivé dokumentaci předán do centrálního trezoru u Gringottů. Jsem galeon s číslem 657-232-105. Na mém čísle není nic výjimečného, a tak bohužel nepatřím mezi elitu. V centrálním trezoru se nás nachází tisíce. Mnoho z nás je čistých a bezchybných, ale i zde se...

Básníkův konec 

* Básník sklání se k listu pergamenu, píšíc báseň začínající: Nezapomenu. Své bývalé city vyznává, prohraný boj stále nevzdává. Prosíc ji o milost, či o slitování, třebas jen o kousek smilování. Lásku na tisíc způsobů vyznává dále, „Mám tě rád, myslím na tebe stále.” Slzy stékajíc po básni, srdce ho láskou bolí. Celý svůj život věnoval jí, rozchod mu srdce nedovolí. Zahleděn v básni, příchod postavy nevnímá. Rukou své milenky, se zlomeným srdcem...