Ježek v kleci

Venku právě padalo listí a ježek zpoza mříží sledoval, jak si jeho kamarádi vesele poskakují mezi nimi. On se však nemohl hnout. Kouzlem byl svázán s touto klecí a vždy, když byl poblíž nějaký mudla, tak se změnil na dřevěný hlavolam. Mezitím, co jeho kamarádi si chodili volně po lese, on musel vytrpět odporné zacházení lidí. Tento kouzelný horor u něj byl denním chlebem, dokud lidi na chvíli neomrzel. Začalo to vždy klidně, postrkováním do mříží, kam se nevešel. Neustálé otáčení mu zvedalo žaludek a s lidským narůstajícím vztekem měl pocit, že vypustí duši. Nadávky byly to nejmenší. Horší bylo, když s ním o mříže třískaly ze strany na stranu, mrskaly s ním a celou klecí třískaly o stůl. Hlava ho už bolela a když se lidem nepodařilo ho dostat ven, tak ho odložily a on jen mohl pozorovat, jak si žijí své životy. Jeho život však nikam nevedl. Den za dnem musel sedět mezi mřížemi, sledovat unikající čas a místo zimního spánku protrpět mrazivý vzduch, který mřížemi profukoval. Slabší jedinci to s ním vzali rychle. Opuštěně pak stál v temném šuplíku a nebo v nějaké krabici. Věci kolem něj se stávaly čím dál zatuchlejší a ač se mohl změnit opět na ježka, utéci nemohl. Kouzlo ho drželo poblíž jeho klece. Snad to tak bylo ještě horší. Když se proměnil, měl hlad. Jako hlavolam jíst nepotřeboval. A přitom by k prolomení kouzla stačilo tak málo. Vyprostit ho z klece a nechat ho venku mimo ni. Pak by se nestřežený změnil a utekl by. Avšak mudlové ho tak nikdy nenechali. Když už se jim podařilo ho vyndat ven, vrátili ho opět zpátky do klece. Bylo to k uzoufání. Teď měl nového majitele. Týden ho nechal stát na stolku u okna a kamarádem mu byl pouze prach. Viděl však ven na ježky, kteří mohli skotačit tak, jak by si přál i on. Z jeho truchlivého pozorování ho vytrhl zvuk několika nohou běžících po schodech. Stačil se v kleci ještě otočit, když tu se proměnil, dveře se rozlétly a do místnosti vběhly malé děti. Upatlanými ručkami sahaly na vše, na co dosáhly, až se jedno z nich dostalo až k němu. Zářícíma očkama na něj zíralo, až ho vzalo do lepkavé ruce. Dítě s ním okamžitě začalo v kleci pohazovat a jemu bylo jasné, že nový teror opět začíná.