Poslední závěť

Kdybych v mládí závěť psala Své sny bych ti odkázala Krásu, slávu, zlata haldy Ať netrpíš nikdy hlady Ať se zdaří, na co sáhneš‘ Dokonalost nechť dosáhneš  Mladá nejsem, zlata nemám Odpovědi stále hledám Můj život však nebyl prázdný Díky tomu, co teď zazní: Žij svůj život s moudrostí Od věcí se oprosti Svoji mysl obrň klidem Čas a lásku věnuj lidem V přítomnosti snaž se být Naplno svůj život žít  Zdaleka ne všechny cíle Budou hodny tvojí píle Hledej to, co duši hladí A tvé hodnoty nezradí Neodsuzuj, ale suď Sama sobě věrnou buď Zlato nemám, mám jen rady A proto ti dneska tady Naplněná, sytá dní Píšu závěť...