Chycená zlatonka

Byl ledový podzimní den, slunce zářilo a prudký vítr přivlál mrazem zkřehlé padající listí stromů Zapovězeného lesa až sem na famfrpálové hřiště, kde vířilo v pestrobarevných kruzích.

Vysoko na obloze poletovali bradavičtí studenti na košťatech, a ti mudlovští zase na ultramoderních mudlovských dronech.

Byl rok 2224 a Mezinárodní zákon o utajení kouzel už byl dávno zrušen. Všem zklamaným mudlovským dětem, kterým nikdy nedošel vysněný dopis z Bradavic, bylo dnes v Bradavicích nabídnuto místo v nové páté mudlovské koleji, v Mudlovědu. Samozřejmě, že nemohly chodit na hodiny přeměňování či kouzelných formulí, protože na ty je potřeba fungující hůlka, navštěvovaly ale hodiny lektvarů, kde se učily podle receptů připravovat různé lektvary, nebo chodily na hodiny starodávných run, astronomie, bylinkářství a péče o kouzelné tvory.

Také časy, kdy mudlové famfrpál leda tak mohli sledovat z tribun, byly ty tam. Technika budoucnosti dnes pokročila tak kupředu, že se mudlovské létající drony vyrovnaly už i těm nejrychlejším košťatům.

Lucy šťastně poletovala na hřišti s větrem o závod, hnědě zbarvená kolejní šála Mudlovědu za ní vlála a na hrudi se jí třpytil odznáček s kolejním zvířetem – s mědvěděm. Když najednou mezi listím uprostřed jednoho víru spatřila zlatý záblesk. Jeden hluboký nádech a střemhlav se rozlétla dolů.