Obláčkový průšvih

Obláčkový průšvih

Obloha potemněla a vítr nadzvedl listí rostoucí v malebné zahradě. Byla krásně udržovaná, opečovávaná s velkou láskou. Všechny růžové keře byly pečlivě zastřižené, záhonky čerstvě odtrhané od plevelů. V zahradě dominovala velká hrušeň. Že byla hodně stará se dalo poznat podle velmi silného kmene. V jeho korunách hnízdila jedna osamělá pěnkava. Neklidně přešlapovala ve svém hnízdě. Cítila až ve svých kostech, že se něco blíží. Cítila ve vzduchu zvláštní brnění, jako kdyby přicházela změna. Jen netušila, jestli se jedná o něco pozitivního nebo hrozivého. Oblaka začala tmavnout a těžknout. Pěnkava zatřepotala svými křídly, když na ni dopadly první velké těžké kapky. Déšť. Na ten byla zvyklá. Ale vylekalo ji, když jí velká kapka dopadla přímo na záda. Úplně z toho...