Víra

Z pera Klotyldy Malíkové.

-*-

Přišel ke křížku u cesty. Měl v plánu udělat si přestávku, občerstvit se, nasbírat trochu sil.
Neusedl však hned ke svačině.
Poklekl u kříže, sepjal své ruce a modlil se. Tichým, leč pevným hlasem děkoval za vše dobré, co se mu děje, a prosil o zvládnutí všeho těžkého, čím prochází. Vyznal svůj vděk a svou víru, jakkoliv vyznání víry mohlo působit zbytečné: nebýt jí, nebyl by na své pouti.
Teprve poté, co dokončil svou modlitbu, odstoupil a usadil se ve stínu, teprve po občerstvení duše jal se občerstvovat tělo.
Usedal ke svačině milující a milovaný, úzce spojený se svým Bohem.