Pro Connora
Pro Connora -*- Nedělní sovy úsměv na tváři kouzlí. Bystrý ostrovtip.
Raňajky pre sovičku
Raňajky pre sovičku -*- Strhla som sa. Niekto mi klopal na okno práve keď som si užívala svoje obľúbené raňajky. Postavila som sa od stola a prešla som k oknu. Naprv som si myslela, že ma oči klamú. Potom som v tej kôpke peria spoznala malú sovičku. Mala na nôžke uviazaný krátky odkaz od mojej patrónky. Táto sovička bola teraz moja. Začala som skákať od radosti, bola som taká rozradostená, že keď prišiel čas pomenovať toto úbožiatko, dala som jej omylom do mena jedno r naviac. Jej to však vôbec nevadilo a ponúkla si kúsok môjho toastu. O chvíľu boli celé moje raňajky...
Mžik
Mžik -*- Rty tvé líbezné, jen se lesknou v peřinách kde den žije snem.
Pro Melodi
Pro Melodi -*- Kamarádství to jsou čáry,zná to každý i ten malý.Známe se jen chvilinku,ale už mám vzpomínku. Až mi bude nejhůře,ty jsi ta kamarádka, která pomůže.Jsi sestřička, kterou jsem nikdy neměla,dokud jsem tě nepoznala. Těším se, co zažijeme spolu,než skončíme na vrcholu.Mám tě ráda.
Žlutá
Žlutá -*- Nenávidím žlutou. Ta barva je až moc světlá. Zářivá. Oslňující. Krásná. Stejně jako Mrzimor. Stejně tak jako on. Proč vždycky, když vejde do místnosti se celý svět rozmaže a jediné co vidím je on? Mrzimor. Ta kolej, která je plná takových slunéček. Ale on z nich září nejvíc. Tak moc, že zapomínám kde jsem a že ho vlastně nenávidím. Že zapomínám, že jsem s ním prohodila jen pár slov. Jak mi kvůli němu vše připadá tak jasné, primitivní a jednoduché. Jak ho automaticky pozoruji aniž bych chtěla a jak mi to nevadí. Nenávidím, že vše co na něm nenávidím...