Odvážný zajíc

Příběh ne s jedním, ale hned třemi morálními ponaučeními jakožto první příběh osmého kola lovu pro bobříka ponaučení sepsal pan Nebelbrach.

-*-

Téměř všichni mají zajíce za zbabělé tvory. Jednomu z nich to velmi vadilo. Navštívil proto starého jezevce, o němž bylo známo, že každému rád poradí, a zeptal se ho, jak by mohl nejlépe projevit svou odvahu.

„Víš, zajíci, já ti samozřejmě rád poradím. Největší odvaha je říkat za všech okolností pravdu. Kdo to dělá, je všemi ctěn. Ale musí to dělat skutečně poctivě.“

Zajíc si radu dobře zapamatoval a rozhodl se, že se jí bude řídit.

Šel domů a po cestě potkal vránu, která se pokoušela zpívat.
„Ty odporně krákáš,“ řekl jí.
„Nezdvořáku,“ odpověděla vrána a klovla ho.

Byl rád, že projevil svou odvahu a poctivě řekl pravdu i za cenu bolesti. Těšil se, až ho začnou všichni ctít.

O kus dál se v bahně válelo prase.
„Jsi špinavé a smrdíš.“
Prase se rozběhlo, nabralo ho rypákem a odhodilo o notný kus cesty dál.

Dopadl do mraveniště a spustil: „To je ale mizerná stavba, nic nevydrží. Jeden na ni spadne a hned ji celou rozboří.“
Mravenci se na něj vrhli a pořádně ho poštípali.

Utíkal od nich a vrazil do srnce.
„Ty máš ale tenké nohy, že se ti hned nepolámou!“
„Možná se zlomí, když tě nakopnu,“ odpověděl srnec, a jak řekl, tak udělal.

Zajíc přistál v paroží mohutného dvanácteráka.
„To bych na hlavě mít nechtěl, vždyť se musíš každou chvíli do něčeho zamotat.“
Jelen pohodil hlavou a vyhodil ho do vzduchu.

Zajíc dopadl na větev a hned informoval veverku, kterou tam potkal: „Jsi rezavá jak liška a skáčeš po stromech, to je nevhodné.“
Veverka větev rozhoupala a vymrštila, takže zajíc odletěl a dopadl na lišku.

„Máš moc tvrdý hřbet,“ odfrkl, ale to už liška vyhodila zadníma nohama a odhodila ho o kus dál, kde ležel vlk.

„Fuj, tobě páchne z huby,“ zašklebil se zajíc.
Vlk vycenil zuby a chňapl po něm. Zajíc na nic nečekal a vystartoval do blízkého svahu.

Když se zastavil, zjistil, že neví, kde je, ale rozhodně hodně daleko od domova.

Z tohoto příběhu plynou tři poučení.
Za prvé: s poctivostí a pravdou nejdál dojdeš.
Za druhé: pravda bolí toho, kdo ji říká, i toho, koho se týká.
Za třetí: kdo rád radí, obvykle mluví o něčem, čemu nerozumí.